Rubrika: Básně

Světlo je dar

Zdá se, že se Světlo zrodilo v ráji,

ještě dříve, než první paprsky nasvítily

hory, skály, lučiny.

Pak se dotklo moří, řek a jezer.

Tady se duch vznáší 

v oblacích...

nad zlatou a stříbrnou září vody.

Na červeném kameni červená,

na bílém kameni bílá.

Mysl čte z knihy knih:

Vaše hříchy, červené jako krev, 

budou bílé jako sníh Líbánu.

Proto je dobré se obracet k horám,

odkud přichází pomoc.

Tato pomoc je od Boha.

Já však sedím dole v údolí.

Čekám vyprahlý,

až slunce rozehřeje, 

trochu ledu 

v mém kotlíku,

ale také hroudu ledu

v mém srdci. 

Bylinný čaj je někde z úpatí hor,

kde slunce dalo vzrůst bylinám.

Cítím, jak čaj zahřívá moje tělo.  

Co, ale zahřeje moji duši?

Jsem příliš dole v údolí,

mám vůbec povědomí,

že je to údolí smrti?

Proto tiše prosím:

Pane Ježíši

zasviť se v mém srdci,

zahřej mne svou láskou,

přijď do mého života

Co může být více?

Krása hor, jezer, řek a niv?

Skákavé nohy kamzíka

majestátné rohy jelenů,

něžná srst laní…

a teplých lidských dlaní?

Úžasná krása

a také hrozná skutečnost,

že tohle vše pohltí jednou temná noc?!

Je tu však ještě naděje:

 Příchodem slunce nad horami,

 příchodem nového rána,

 příchodem nového roku,

 příchodem nového života,

 příchodem Slunce Spravedlnosti,

dostaneš od Boha veliký dar -

spasení v Pánu Ježíši

MILAN KOLA