Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (14)

Reportér: Dovolte mi prosím několik otázek - prý k vám mluvil Hospodin?

Neznámý/á: Ano, mluvil. A učinil mě tak nejšťastnějším člověkem v Judsku.

R: To jste asi jediný v celé zemi. Vám nevadí poměry, ve kterých se země nachází? Všude vládne korupce, zloději si dělají co chtějí a slušní lidé nemají šanci přežít. A zvenku se na nás valí pohroma, která nás smete.

N: To všechno vím. A taky jsem to Hospodinu mnohokrát přednášel. Nejvíc mě drtilo to bezpráví, že se slušný člověk prostě nedomůže spravedlnosti!

R: No vidíte! A copak v těchto poměrech je možné být šťastný?

N: Jak vidíte, je.

R: To mi tedy vysvětlete.

N: Už jsem vám říkal, že jsem všechnu tu bídu naší země přednášel Hospodinu. A víte, co mi odpověděl?

R: Ne.

N: Že to bude ještě horší!

R: No to je opravdu důvod k optimismu...

N: Prý skutečně přitáhnou na naši zemi nepřátelé, kteří nejen nebudou ctít zákon, ale kteří dokonce uctívají jako boha jen svou válečnou moc. Jsou to prý tak krutí násilníci, že se nezastaví před ničím, dokonce ani před královským majestátem ne.

R: Co jste na tohle Hospodinu řekl?

N: Nejdřív nic, protože jsem tomu ani nechtěl věřit. No a pak jsem se s Nejvyšším začal přít. Lehce, opatrně, s bázní a strachem. "Vždyť jsme tvůj lid, ne?" říkal jsem. "Tys ten krutý národ pověřil soudem nad námi, protože se už nemůžeš dívat na to, jak se tvůj lid chová. Ale to jsi mohl zasáhnout i jinak! Vždyť ty necháváš ty lumpy řádit a své nejlepší lidi vůbec nechráníš? Vždyť my přece nemůžeme být jen nějakou kořistí chátry, která nemá sebemenší úctu k životu! Navíc jsou to bezbožníci a modláři! Copak to zlo na zemi nikdy nepřestane?"

R: To tedy od vás nebylo moc uctivé - vždyť vy jste Hospodina káral za to, jak jedná!

N: Ano, vlastně máte pravdu. Ale nedokázal jsem přijmout myšlenku, že Boží lid má být zničen nějakými pohany!

R: A co bylo dál?

N: Nic, čekal jsem, že se mi ozve, ale mlčel.  Dlouho mlčel, ale já jsem dlouho čekal. Pak promluvil. Slavnostně, velebně, prý abych to vše zapsal, protože to, co mi řekne, bude pro příští generace moc důležité.

R: A co to bylo?

N: Vyhlášení soudu. Velké, slavné, vítězné vyhlášení soudu nad všemi sebejistými a arogantními lidmi. A taky ujištění, že kdo mu zůstane věrný, bude žít, navzdory soudům. Vyhlásil soud nad všemi vydřiduchy, kteří se obohacují na úkor chudých, nad všemi násilníky a agresory, ale i nad těmi, kdo si myslí, že si na život stačí sami.

R: A nad nepřáteli Izraele soud nevyhlásil?

N: Vyhlásil. I nad všemi svůdci a falešníky, modláři a učiteli lži. Nejkrásnější slovo, co mi řekl, znělo: "Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají moře!"

R: A to vás tedy naplnilo pokojem...

N: I kdeže! Víte, takových proroctví už bylo řečeno hodně. Jsou cenná a mám je rád. Ale ta slova dozní a časem zevšední a lumpové dál odírají chudé a nepřátelé dál dotírají na naši zem... Slova by mě asi pokojem naplnit nedokázala.

R: A co tedy?

N: On sám!

R: Jak on sám? On se vám zjevil?

N: Já nevím, co to bylo, ale najednou jsem věděl, že ať se děje cokoli, Hospodin trůní ve svém svatém chrámu. Rozumíte - on není ve vleku toho našeho světa, těch všech zločinů a násilí a řečí a honby za penězi. On je prostě tam, kde má být, nic se mu nevymklo z ruky a v pravý čas jedná. A to nejlepší, co může člověk udělat, je ztišit se před ním a zakoušet jeho pokoj.

R: A to zlo ignorovat?

N: Ne, bojovat proti němu, ale s tím vědomím, že tu válku vyhraje ON!

R: A jak to víte?

N: Protože jsem to viděl.

R: Co jste viděl?

N: Těžko se to povídá, jsou to jakoby obrazy: Hospodin povstal a vyjel do boje jako rytíř. Ale to všechno je jen jako: je jako světlo, po straně má rohy a v nich je jeho síla. Před ním se valí mor a za ním zkáza. Všechno se hroutilo, národy se třásly strachy. Stany všech nepřátel se řítily k zemi a Hospodinovy vozy přivážely spásu. To nejde popsat, to nejde pochopit. Před ním se třesou i hory a řeky a moře křičí strachem!  Dokonce zhaslo i Slunce a Měsíc! A to vše proto, že Hospodin vyrazil zachránit svého pomazaného!

R: A tyhle hrůzy vás naplnily pokojem!

N: Třásl jsem se a nebyl jsem schopen stát na nohách. Nemohl jsem mluvit a i teď se celý chvěji. Ovšem navzdory tomu vím, že i kdyby nevypučel fíkovník, kdyby se neurodilo hrozno a olivy uschly, kdyby nevyrostlo obilí a všechen dobytek pomřel, že budu Hospodina oslavovat jásotem, protože on je moje spása.

R: Tak to zní hodně přesvědčivě. Máte to nějak zachycené, tohle všechno, co jste prožil?

N: Ano, sepsal jsem několik písní, aby se je lidé naučili a zpívali je. Jsou tady na tom svitku. Nesu to písaři, aby to rozepsal a v sobotu to bude přední chrámový zpěvák zpívat při bohoslužbě v chrámu.

R: Děkuji za rozhovor.

Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?

Sestavil PETR VAĎURA

Správná odpověď na kvíz č. 13 zní:
Dátán (Numeri 16)