Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (1)

Znáte svou Bibli dobře? Položíme jedné z biblických postav několik otázek a vy z jejích odpovědí zkuste poznat, o koho se jedná a kde v Bibli se o něm píše.

Reportér: Byla byste ochotna povědět nám něco o svém prvním manželství?

Neznámý/á: Ano, nemám co tajit.

R: Jak tedy vaše manželství vypadalo?

N: Můj muž nebyl dobrý člověk. Už je po smrti, tak o něm nechci mluvit zle, ale ... ta léta vedle něho byla utrpením. Byl pracovitý, to je pravda, byli jsme bohatí, měli jsme pastviny a stáda. Ale co z toho, když člověk musel žít vedle takového despoty.

R: Proč jste si ho brala?

N: Copak dívka může rozhodnout o tom, čí se stane ženou? Moje rodina žila pod Karmelem, kde on měl největší pozemky. Dal se dohromady s mým otcem, kterému dělalo dobře, že se takový boháč zajímá o jeho dceru. Nechtěl ani věno, stejně bychom mu žádné přinést nemohli. On byl navíc Kálebovec - vzpomínám si, jak tatínek tvrdil, že muž z takového rodu musí být dobrý a zbožný. Jenže on nebyl ani jedno ani druhé. Byl to sobec, který neviděl jiného než sebe.

R: Přesto jste to s ním vydržela tolik let?

N: Žili jsme spolu sedm let. Bylo to podivné manželství. Skoro se mnou nemluvil. Stále byl na statku, často pobýval na pastvinách - to když se stříhaly ovce. Taky jezdil na trhy. Pak se vrátil a vystrojil hody. Hodně pil. Chodili k nám jeho kumpáni, taková banda vyžírků, kteří mu pochlebovali, a on je hostil. Ke mě se vracel až pozdě v noci.

R: Co jste dělala vy?

N: Starala jsem se o dům, o služebnictvo, o chod domácnosti. Děti jsme neměli, tak jsem to neměla jednoduché, protože lidé se na mě dívali jako na prokletou. Ale jemu to snad ani nevadilo.

R: Nepokoušela jste se vaše manželství nějak změnit?

N: Možná zpočátku, ale pak jsem se stáhla do sebe a vytvořila si svůj vlastní mikrosvět. Asi to byla chyba, ale to vidím až teď s odstupem času. Tenkrát jsem spíš vnímala své ponížení a jeho sobectví. Zezačátku jsem se ještě snažila s naším manželstvím něco dělat. Dokonce jsme si spolu i povídali. Vždycky večer po práci jsme si sedli a on mi vyprávěl. Dělalo mu dobře, když jsem se zajímala o jeho práci, o jeho obchody a vůbec o to, co měl rád. Pak ale začal víc pít a to byl nechutný. Začala jsem jím pohrdat a on to asi vycítil. On nebyl hloupý, spíš hrubý. Když vystřízlivěl, většinou zmizel na statek nebo na pastviny na Karmelu. Myslím, že se dokonce i styděl. Pak jsem ho několik dní neviděla a když se vrátil, vše se opakovalo. Jenže já jsem už neměla chuť se s ním bavit. Vyhýbala jsem se mu. Plnila jsem všechny své úkoly, nemohl si stěžovat, že domácnost zanedbávám. Ale on pro mě přestal existovat. Tak jsme se postupně úplně odcizili. On si začal vodit domů kamarády a pil čím dál víc.

R: Liší se vaše druhé manželství od toho prvního?

N: Jistě, můj nynější manžel je úplně jiný než ten první. Pravdou ale je, že spolu taky moc nejsme. Jakoby se opakoval stejný problém: odvykli jsme si s manželem spolu mluvit. Je to sice jiná situace než s mým prvním mužem, máme se s manželem rádi, ale fakt je, že spolu málo mluvíme. Nejhezčí to bylo, když o mě můj manžel musel bojovat. To mě naši nepřátelé drželi několik dní jako rukojmí. Ale to bylo na začátku.

R: Máte děti?

N: Ano, syna Kileába. To je teď moje radost a můj úkol: vychovat svému manželovi dobře syna.

R: Děkuji za rozhovor.

Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?
Správnou odpověď se dozvíte v příštím kvíze.


Sestavil PETR VAĎURA