Rubrika: Biblické vzdělávání

Deset let Semináře biblického

vzdělávání o.p.s.

V lednu 2010 uplynulo deset let od chvíle, kdy byl, s podporou Regionální rady Křesťanských sborů Moravskoslezského regionu, založen v Českém Těšíně Seminář biblického vzdělávání o.p.s. jako alternativní forma biblické přípravy pro křesťanské pracovníky i pro ty, kteří se na duchovní službu teprve připravují. Studijní program je rozložen do tří let a vyžaduje od studenta, aby si vyhradil jednu sobotu resp. víkend v měsíci a jeden týden o prázdninách na letní soustředění. Vyučování probíhá na různých místech zpravidla o víkendu od 8.00 do 17.00 s přestávkou na oběd a občerstvení. Studenti se na nákladech podílejí dle svých možností formou dobrovolné sbírky. Celý program představuje asi 400 hodin výuky a postihuje široké spektrum biblistiky s důrazem na metodiku výkladu Bible (exegeze), přípravu kázání a jeho přednes (homiletika), jakož i na současné otázky spirituality a misijní práci (misiologie). Během studia zpracovává student také seminární práci na téma, které je blízké jeho službě. Studijní program odpovídá svou povahou a obsahem náplni obdobných vzdělávacích středisek bratrského hnutí v sousedních zemích jako je biblická škola Wiedenest a Burgstädt v Německu, Jastrzebie v Polsku nebo Kresťanské centrum Berea na Slovensku, i když se jednotlivé školy rozsahem výuky a některými důrazy liší. U příležitosti desátého výročí nabízíme čtenářům reflexe několika absolventů biblické školy, kterými bychom vás chtěli motivovat k účasti na seminářích připravovaných pro rok 2010. (www.sbv.kstesin.cz nebo ja.andrysek@volny.cz )

Libor Galáč, starší Křesťanského sboru Havířov a člen klubu Road 146

Začal jsem si klást otázky a hledat poctivé odpovědi. Když mi kamarád nabídl, abych s ním chodil tři roky do biblické školy, vůbec se mi nechtělo. Trávit víkendy v lavici mě nelákalo, ale nechal jsem se přemluvit s tím, že skončit můžu vždycky. Po prvních víkendech mě to natolik chytlo, že jsem si říkal: „Byla by velká škoda toho nevyužít.“ Zajímavá témata i lektoři, velmi příjemný způsob vyučování. Do té doby byl můj pohled na Bibli, na její výklad, na praktický život víry a křesťanství jako takové, dost úzce formován jen mým domácím sborem. Neznamená to, že by v něm bylo něco špatně, jen jsem zjistil, že se na věc dá dívat i z jiné perspektivy a přesto je to biblicky naprosto v pořádku. Velmi mě to obohatilo. Získal jsem daleko širší úhel pohledu a začal přemýšlet jinak. Přestal jsem slepě přijímat to, co někdo řekne, a začal si klást otázky a hledat na ně poctivé odpovědi. Ale to nebylo zdaleka jediné, co mi seminář poskytl. Naučil jsem se systematicky pracovat s biblickým textem, vnímat ho v širokém kontextu, zajímat se o geografické a dobové pozadí událostí atd. Seznámil jsem se s původními jazyky Bible a naučil se základy rétoriky. Dověděl jsem se spoustu velmi zajímavých souvislostí a mnohdy až dramatických příběhů, které se točily kolem Bible samotné, archeologických nálezů i příběhů a zkušeností lidí, prožívajících Boží vedení. To vše dnes mohu zúročit ve své službě, ať již v domácím sboru při kázání, vedení mládeže, nebo při evangelizačních aktivitách sboru, v neposlední řadě při svém působení v křesťanském motocyklovém klubu, kdy jezdíme na různé evangelizace a misijní cesty a takto sloužíme. Dnes jsem opravdu vděčný za Jarka Andrýska, který toto Biblické vzdělávání vede a organizuje a je v tom i přes mnohé nesnáze velmi horlivý.

Miroslava Pípalová, Křestanské společenstvi Praha

Na biblický seminář vzpomínám ráda. Byl to dobře strávený čas. Setkávala jsem se tam s tématy, která se na shromážděních v mém domovském sboru neprobírala, za všechny vzpomenu alespoň na pastýřskou péči, křesťanskou etiku nebo homiletiku. Důležitou roli v celém studiu hrály také návštěvy zahraničních hostů a jejich zkušenosti křesťanů, jež Pán povolal k různým úkolům. Ráda vzpomínám na seminář s Manuelou Jungovou o práci misijní organizace Tim dva dva. Během letních týdenních soustředění jsme nezískávali jen teoretické, ale také praktické zkušenosti při zpracovávání biblických textů a jejich zvěstování nebo při vedení pastoračních rozhovorů. Vyzkoušeli jsme si to, co jsme se během roku naučili, diskutovali, společně přemýšleli a předávali si své osobní zkušenosti s Pánem. Bůh mi skrze seminář odpověděl na některé mé otázky a dal mi své ujištění, že mě v mém životě vede.

Marek Prokeš, spolupracovník pro práci s mládeží v Křesťanském sboru Opava

Moje cesta na biblickou školu začala v roce 2008 na přednášce bratra Siegfrieda Lülinga. Zaujalo mne tehdy, jak vykládal knihu proroka Malachiáše. Díky ní jsem o této biblické knize získal potřebný přehled i vhled do jednotlivostí a cítil, že je to poctivé a že jsem to potřeboval. Do té doby jsem neměl možnost získat takový přehled. Po výkladu knihy jsem změnil pohled na své jednání před Bohem. Začal jsem Boha vnímat jinak a nadchlo mě to. Jinou možnost podobného vzdělávání jsem nenašel. Rozhodl jsem se tedy zkusit v létě další seminář, ten byl týdenní. Šlo o výklad novozákonní knihy1.Korintským. Šlo o komplexní pohled zohledňující tehdejší kulturu, zbavený jednostranného uvažování a důrazů. To mě motivovalo k absolvování celého tříletého kurzu. Největším přínosem je pro mě svobodný přístup k biblickým textům. Myslím tím umění číst text bez předsudků, nebo bez toho, co jsem si o něm myslel dřív. Tím ke mně Bible promlouvá stále nově. Dalším obohacením se mi stalo kritické myšlení a lepší orientace v Bibli jako celku, ale i možnost učit se tvořit rozbor textu a způsobu, jak s ním zacházet.

Mám-li zmínit i něco osobního, pak bych vzpomenul na seminář s Petrem Vaďurou, který vykládal 5. Knihu Mojžíšovu a desatero. Dotkl se mne jeho výrok, že nuda u Božího slova se rovná vraždě. Burcuje mně to k další práci. Podobně tomu bylo i při týdenním setkání s br. Berndem Brockhausem a jeho podáním dějin spásy. Pochopil jsem z toho, jakým způsobem je Bůh věrný a jak věrnost vypadá. Pochopil jsem taky, že Bohu jde o můj postoj, kterým na jeho věrnost vlastně odpovídám.

Ondřej Šimik, Křestanský sbor Český Těšín, vedoucí dorostu a přední hlídky Royal Rangers

Biblickou školu jsem navštěvoval v letech 1998-2001. Pamatuji si, že to byly vždy bohatě nabité programy přednáškami a na ně navazujícími diskuzemi. Za velmi dobré považuji střídání lektorů a jejich odbornost v daném tématu. Většinou dokázali velmi dobře zaujmout, i když vyučování bylo relativně dlouhé. Mnohé z informací, které jsem slyšel, jsem nyní, po téměř deseti letech zapomněl, avšak je určitě jedna věc, ze které čerpám doposud a co považuji za největší přínos biblické školy pro mou osobu. Byly to lekce z exegeze a homiletiky, naučil jsem se připravovat kázání, pracovat s biblickým textem. Samozřejmě, že se stále učím, ale příprava na kázání ve sboru i jinde je teď pro mne jednodušší. Stále mám v paměti onu "kravatu" s úvodem směřujícímu k mottu kázání, pak tři hlavní body a na závěr opět podtrhující motto. Za tři roky strávené v biblické škole jsem vděčný a praktické dovednosti na ni získané využívám dodnes a jistě budu i v budoucnosti.

Pavel Budina, starší sboru ESK Havířov

Zpětná vazba na seminář 2001-2005, kde nás to učili myslím i takhle:

ÚVOD: Ke studiu na biblickém semináři jsem se nechal motivovat Jarkem Andrýskem a absolvoval jsem ho tak trochu kvůli němu. Mám ho rád, moc si ho vážím, je pro mne blízkým křesťanem a člověkem. Chtěl jsem mu tak trochu pomoci zaplnit poloprázdné židle při studiu Bible.

VERŠ: „Slovo Boží je živé, mocné a …“ (Žd 4,12)

MOTTO: BIBLICKÉHO STUDIA NENÍ NIKDY DOST

1. PROČ STUDOVAT BIBLI? – Bible není suchopárná, přestože se na některých místech takto jeví. Ani přednášející na semináři nebyli suchopární. Široké spektrum témat, učitelů i těch, kteří si spolu se mnou pořizovali zápisky. To vše mne skutečně obohatilo. Na lidech, kteří mají Bibli nejen rádi, ale řídí se tím, co je v ní, to bylo opravdu vidět. Slova a činy jdou pak ruku v ruce tak, jak to má být. Nezapomenu třeba na bratra Slabého s velkými poznámkami na papíře a s ještě větším živým Duchem v něm. Věta typu: „Já už prostě jiný nebudu“, nás v životě zavádí na falešnou stopu. Boží slovo nás proměňuje – v deseti, třiceti nebo i v sedmdesáti letech.

2. KOLIK TOHO VLASTNĚ ZNÁM? Jó, tak tenhle verš už jsem slyšel snad stokrát (říkám si), ale znám ho opravdu? Co neznám, co jsem neslyšel, nečetl, o čem jsem nepřemýšlel, to nemohu aplikovat ve svém životě a navíc se svými omezenými názory mohu také bloudit. Bible nám otevírá široké obzory a někdy jen nastiňuje témata, o kterých máme vážně přemýšlet a tak jsem rád, že seminář byl protkán tou různorodostí studia, která pak začala tkát pestrobarevný koberec poznávání. Mé pozorování ze semináře je toto: Stále je CO poznávat.

3. KDY UŽ TO SKONČÍ? Kdy si budu moci říct: „Tak teď už toho studia snad bylo dost, už toho vím hodně?“ Nikdy to neskončí. Stále se máme co učit. Bude mi 46 a někdy mám pocit, že jsem v tom všem někde na začátku (ale třeba je to jen můj problém). Dnes se mnoha novým věcem učím já od svého patnáctiletého syna. „Tati, prosím tě, ty to nevíš .... ?“ Ne nevím, ale na to, abych se něčemu novému v životě naučil, si musím udělat čas a chtít to, a to je možná náš velký problém, protože volná sobota se dá využít různě. Ale kolik takových sobot máme ještě v životě před sebou? Tak je využijme dobře. Biblické studium je náš celoživotní, radostný a smysluplný úděl.

ZÁVĚR: Asi jste sami poznali, že mám sice Jarka rád, moc si ho vážím a je pro mne blízkým křesťanem a člověkem, ale biblický seminář jsem absolvoval z jiných důvodů. Mám rád Boží Slovo a Pána Boha v něm, moc si ho vážím, je pro mne tím nejbližším Přítelem a také Zachráncem a vím, že vždycky chtěl zaplnit můj poloprázdný život. Studovat to, co nám říká Pán Bůh ve svém Slově, přemýšlet o tom a rozhodnout se tím žít, to je opravdu skvělá volba pro život. Musím už končit a to doopravdy. Nemohu teď se svými poznámkami jen tak fiktivně „přistávat“ a za chvíli zase „vzlétnout“ a rozpovídat se. Tak by závěr vypadat neměl - jak nás to učil bratr Klippert. Prostě jestli Jarek zase nějaké semináře chystá, nechte se jím třeba i přemluvit, a to i tehdy, pokud zrovna není vaším velkým kamarádem, určitě nebudete litovat. Sám se už na jeden takový chystám ...... ostatně už jsem toho zase hodně zapomněl.     

Dan Pípal, Křestanský sbor Olomouc, vedoucí společných písní

Co se mi vybaví, když se řekne SBV? Takhle spontánně je to asi učení se řečtině, speciálně řecké abecedě. To se přiznám, že mě docela bavilo. Na základní, střední a vysoké škole, se v různých předmětech objevovala řecká písmena. Mnohdy jsem nevěděl, jak se které jmenuje. A když jsem se pak učil v biblické škole řeckou abecedu a udělal jsem si v tom pořádek, měl jsem hned lepší přehled i ve škole. Věděl jsem, jak se které písmeno jmenuje a jak se má opravdu psát. Ne jako ty klikyháky napsané učiteli na tabuli. Dokonce jsem na vysoké škole poučil jednoho docenta, že nazval jedno řecké písmeno jinak, než měl. Zajímavým bylo také samotné učení se řeckých slovíček. Řečtina mi připomíná dobu římského Kolosea, gladiátorů...  takový hrdinský, vznešený jazyk. Tolik spontánně první asociace. Přidám však ještě vzpomínku na seminář sexuální etiky. Bylo to pro mne, coby mladíka, dost aktuální a poutavé téma. V čem však vidím přínos biblické školy pro mou osobu? Pomohla mi v přípravách na různá biblická zamyšlení a kázání. Je totiž velmi důležité, aby to, co zvěstujeme, bylo jasným poselstvím. Uvědomil jsem si, jak je důležité, aby naše kázání mělo strukturu s konkrétními body. Nakonec ještě připojuji vděčnost SBV a jeho vedoucímu Jarkovi Andrýskovi za to, že jsem se mohl seznámit s mnohými zajímavými lidmi, často ze zahraniční, že jsem se mohl více sblížit s dalšími studenty SBV, více poznat Boží slovo a Boha samotného. Jsem za biblickou školu Bohu vděčný.

Sestavil JAREK ANDRÝSEK

Program na rok 2010

06. 03.             J. Schlegel           Misiologie 

03./05. 04.       A. Millard             Biblická archeologie

01.- 2. 05.       W. Klippert           Homiletika

05. 06.             J. Andrýsek          Matouš

31.7.- 6.8        M. Schmidt           Pastýřská péče

25.- 28. 09.    B. Brockhaus          Žena v církvi  

23. 10.             R. Szczypka         Chrám, bohoslužba, oběti

19.- 21. 11.     M. Schaeller          Sexuální etika

11. 12.             J. Andrýsek          Křest a Památka Páně