Rubrika: Izrael

Stejný konflikt,

ale různé přístupy k životu

 
Z přednášek Gerharda Freye o současném Izraeli jsme vybrali téma posledního velkého konfliktu mezi  Palestinci a Židy, jehož následky se dodnes projevují na každodenním životě obyvatel palestinského a izraelského státu. Bratr Frey se v následujícím článku snaží čtenáři zprostředkovat tu perspektivu vnímání konfliktu, s jakou se setkává při svých častých návštěvách Izraele.

Tragický osud židovských studentů a palestinského chlapce

Tři studenti náboženské školy chtěli jet 12. června 2014 linkovým autobusem z Hebronu do Jeruzaléma. Čekali na zastávce u židovské osady Guš Ecion, když u nich zastavilo osobní auto s izraelskou poznávací značkou. Z okna zněla židovská hudba, oba cestující měli na hlavě židovskou kipu a rozmlouvali spolu hebrejsky. To vše vzbudilo u studentů pocit bezpečí a tak nastoupili, aby se svezli do Jeruzaléma. V Izraeli je stopování docela běžné, ale pro tyto tři mladíky to bylo osudové rozhodnutí. Jeden z nich sice ještě stačil vyslat policii nouzové volání, ale to jim už nepomohlo. Zemřeli o několik minut později následkem střelných ran.

I když se poměrně rychle vědělo, že studenti byli zabiti, začala policie s intenzivním hledáním na palestinských územích. Hledání obětí únosu trvalo 18 dní. Přitom byli zadrženi někteří teroristé, mezi nimi i pár těch, které krátce před tím propustili výměnou za izraelské vojáky Gilad. Nakonec byly tři mrtvoly zabitých izraelských studentů nalezeny. Napětí mezi Izraelci a Palestinci zvýšila i brutální vražda mladého Palestince, kterého upálili židovští extrémisté. Tento čin však izraelská veřejnost odsoudila a země se ponořila do smutku.

Od únosu až po válku

Nicméně vedení Hamásu znervóznělo a cítilo se pod tlakem. Reagovalo raketovými útoky z Pásma Gazy, které se den ze dne stupňovaly. Protiúder Izraele na sebe nenechal dlouho čekat. Vzdušný úder měl jasný cíl: zničit raketové odpalovací rampy Palestinců. Když se to ukázalo jako málo účinné, začala pozemní ofenziva. Střet trval padesát dní. Za tu dobu odpálilo hnutí Hamás 4000 raket s cílem zabít co nejvíce Židů, tedy civilistů. Nebyli však příliš úspěšní, neboť Izrael chrání své obyvatele protiraketovým systémem Iron Dome. Následkem útoků zemřelo jen pět civilistů. 

Důsledky konfliktu                                                                

Jak je to možné? Asi 1000 raket bylo zlikvidováno protiraketovou obranou, dalších zhruba 2400 raket nezpůsobilo žádnou významnou škodu, protože rakety dopadly do pouště nebo do moře. Dalších 400 přistálo v Pásmu Gazy, takže Palestinci zasáhli vlastní obyvatelstvo. Izrael byl samozřejmě obviněn z toho, že tyto rakety vystřelili Židé. Asi 200 raket zasáhlo cíl a způsobilo škody, většinou však bez lidských obětí. Ovšem padesát dní neustálých vzdušných poplachů s rychlými přesuny do úkrytu zanechalo v lidech hlubokou stopu. Jen pro vaši představu, od začátku poplachu k dopadu rakety zbývá k přesunu na bezpečné místo jen několik sekund až půl minuty (podle vzdálenosti cíle od místa odpalu).

Nenávist k Židům větší než láska k vlastním dětem

Oproti palestinským odpalům byly izraelské útoky prováděny s chirurgickou přesností a mířily na vojenské cíle: odpalovací rampy raket, sklady zbraní, velitelská stanoviště a zbrojní továrny. Přitom je zapotřebí zmínit, že palestinské nemocnice, školy, mešity, výškové budovy i rodinné domy jsou běžně zneužívány jako sklady zbraní a odpalovací rampy. Proto byly i na ně podniknuty útoky, ovšem až po předchozím varování. Před každým takovým útokem Izraelci varovali civilní palestinské obyvatelstvo, aby objekt opustilo. Přesto však docházelo k obětem, neboť Hamás vlastním lidem vyhrožoval smrtí, pokud objekt opustí. Zabíjel i děti, které příkaz neuposlechly. Jak velkou nenávist musí vůči Židům mít, když neušetří ani své vlastní děti.

Snaha Izraelců chránit civilisty

Každý izraelský útok musel být na velitelství povolen právníky. Tím je zajištěno, že civilní obyvatelstvo je chráněno na nejvyšší možnou míru. Pokud muselo přesto zemřít 1800 Palestinců, nelze za to svalovat zodpovědnost na Izrael. Přitom lze vycházet z toho, že se ve většině případů jednalo o palestinské bojovníky.

Překažený novoroční masakr a vzpoura proti prezidentovi

Izraelská pozemní ofenzíva se však nemohla obejít bez obětí. Zahynulo 69 vojáků, ale bylo zabráněno něčemu mnohem horšímu, zabití mnoha židovských civilistů. Při ofenzívě se našlo 30 plně dokončených a vybavených tunelů, které byly určeny k průniku velkého množství teroristů z Pásma Gazy na izraelské území, aby tam následně zabili co nejvíce civilistů. Při pozemní operaci byl nalezen i plán, podle kterého se Palestinci chystali tuto akci provést na židovský svátek nového roku. Nalezené tunely vyhodila izraelská armáda do vzduchu, což samozřejmě poškodilo stavby nad nimi. Chystaný masakr na Židech tím byl překažen. Izraelci zároveň odhalili plány chystané vzpoury proti prezidentu Mahmúdovi Abbásovi, která měla vyvolat další nestabilitu.

Vynucený klid zbraní

OSN vícekrát vyzývalo obě strany ke klidu zbraní. Izrael byl připraven jednat, hnutí Hamás to však odmítalo. Teprve když Izrael dvěma cílenými vzdušnými zásahy zabil vojenského šéfa a tři důležité poddůstojníky palestinských sil, přistoupil Hamás na klid zbraní. Přiměl ho k tomu strach politických vůdců, kteří se začali bát o svůj vlastní život. Vlastnímu lidu to však předložili jako velké vítězství nad Izraelem.

Dodávky zboží zdarma navzdory nenávisti

Mezitím uplynulo několik měsíců a navzdory klidu zbraní jsou na izraelská území vystřelovány další rakety. Izrael uzavřel všechny hraniční přechody, ale měli bychom vědět, že po celou dobu konfliktu zásoboval obyvatele Pásma Gazy potravinami, léky a životně důležitými věcmi. Představuje to denní přísun dvou set nákladních vozů odpovídajícího zboží. Tyto dodávky pokračují dodnes i přesto, že jsou hranice jinak uzavřeny.

Mistři v budování tunelů

Také Egypt uzavřel své hranice do Pásma Gazy. Podle vlastního líčení při tom zničil 1800 tunelů. Hamás naproti tomu deklaroval, že disponuje asi tisícovkou funkčních tunelů. Na jedenáctikilometrové délce by jižní hranice s Egyptem musela být opatřena tunelem na každém čtvrtém metru své délky. Na tom lze dokumentovat, jak palestinská propaganda dokáže přehánět. Zároveň to však ukazuje, jaké množství tunelů Hamás budoval a je připraven budovat. Egyptem přijatá opatření a záměr vybudovat hluboký příkop naplněný vodou, nejspíš používání tunelů zcela znemožní.

Podívejme se v následujícím srovnání, jak rozdílné jsou postoje obou stran konfliktu. Pomůže nám to k lepšímu pochopení této jinak šílené situace.

Hamás se projevuje pohrdáním lidskými životy:

- jen mrtvý Žid je dobrým Židem;

- dospělí i děti jsou v konfliktech zneužíváni jako lidské štíty;

- Palestinci, kteří jsou izraelskou stranou před útokem varováni, aby své domy opustili, jsou Hamásem pod pohrůžkou smrti nuceni v domech zůstat;

- děti, které neposlechnou palestinské bojovníky, jsou zavěšovány na mříže sklepních oken;

- rakety Hamásu jsou konstruovány k co největším ztrátám na lidských životech;

- kolaboranti, kteří poskytnou Izraeli informaci, jsou veřejně popravováni.

Izrael se snaží lidský život chránit:

- každý útok musí být povolen právníkem;

- cílem útoků jsou odpalovací rampy raket, muniční sklady a velitelská stanoviště protivníka;

- zranění bojovníci Hamásu jsou ošetřováni v Izraeli a je jim poskytnuta kvalitní péče.

- cílem Izraele je civilisty chránit, ne zabíjet;

- denně zdarma zásobuje Palestince vším potřebným k životu;

- u většiny útoků jsou civilisté varováni dopředu, aby se mohli dostat do bezpečí;

- která armáda světa varuje své protivníky a oznamuje cíl svého příštího útoku?

GERHARD FREY
přeložil JAROMÍR ANDRÝSEK