Rubrika: Stalo se

Regionální setkání českých

Křesťanských sborů nedaleko

geografického středu Čech

Ve dnech 7. až 9. května 2010 se v rekreačním středisku „U Starého rybníka“ nedaleko Zbraslavic sešli věřící sborů Bratrského hnutí k víkendovému pobytu. Tématem setkání se stala reflexe začátků Bratrských sborů v Českých zemích, jejichž stoleté výročí vzniku jsme si připomínali na konci roku 2009 v Moravskoslezském regionu. Ohlédnutí za historií poskytlo mnoho impulsů i pro debatu o současné situaci.  Byl jsem pozván jako přednášející a tak jsem se rozhodl, že se pokusím vám atmosféru setkání přiblížit. 

Organizátoři akce, manželé Kamila a Tomáš Havlíčkovi, také Jitka a Dan Píšovi, vybrali příjemné prostředí střediska U Starého rybníka, kde si každý účastník mohl přijít na své. Uklidňující hladina rybníka se šplouchajícími rybami, les k procházkám, různá hřiště pro míčové hry nebo lanové dráhy či lukostřelba. Atrakcí bylo hodně, ale nejvíce času jsme trávili ve společenské místnosti, kde se odehrával následující program.

Jako pozvaný řečník jsem v pátek začal slovem povzbuzení ze žalmu 126, poutní písně o těžkém údělu, který Hospodin změnil. Bůh mění osudy jednotlivců i národů jako koryta potoků, jež vyhloubí sezónní deště v Judské poušti. V tu chvíli se zdají být masivní břehy řek nezměnitelné. Koryta našich stereotypů nás svazují a nám se zdá, že se z nich nevymaníme. Jenže Hospodin sesílá déšť požehnání a pak se tvář krajiny změní a ti, kdo sejí v slzách, budou sklízet s plesáním. Jejich srdce se naplní radostí. Po biblickém úvodu následovalo promítání filmů o historii vzniku Bratrského hnutí v Českých zemích a o jeho současnosti. Večer byl proložen zpěvem, modlitbami a vzájemným sdílením. Myslím, že to každý vnímal jako duchovní osvěžení.

V sobotu dopoledne probíhal paralelně program pro děti a přednáška o vzniku Bratrského hnutí formou powerpointové prezentace a diskuse, kterou jsem moderoval společně s Tomášem Havlíčkem. Hovořilo se především o přetrvávajících důrazech bratrského hnutí a o tom, čím se liší od ostatních církví a čím obohacují spektrum křesťanských církví v zemi. Zajímavým bodem programu byly zprávy z jednotlivých sborů.

V Pyšelech se scházejí každý druhý týden v kostele CČSH. Na shromáždění chodí i lidé z jiných společenství, kteří hledají kontakt s věřícími. Paralelně probíhají dvě besídky, pro mladší a starší děti. S nadějí očekávají, že se rozrostou o rodinu Novotných z Ostravy. Havlíčkovi a Kriškovi jezdí také do Čelákovic, kde posilují rodinu Kořínkových. Ti hledají formu, jak se s věřícími setkávat tak, aby je to naplňovalo. Zatím bez zřetelné vize čekají, kudy je Bůh povede. Scházejí se s manžely Flinkovými a hostitel si vždy připraví slovo. Chtějí, aby děti měly kontakt s vrstevníky. Jedna část kázání je určena dětem, pak si jdou hrát a dospělí pokračují v rozebírání tématu. Lámání chleba je součástí rodinné bohoslužby stejně jako společný oběd.

Ve Stodůlkách se jednou za 14 dní schází manželé Píšovi, Lebedovi, Jan Koliáš a další. Kvůli vzdálenostem i jiným okolnostem však uvažují spíše o uzavření shromáždění. Přesto i letos organizují Letní biblickou školu v přírodě (14. Ročník). Přijede J.Beneš a bude probírat proroka Elíšu a na dva dny snad také I.O.Štampach. Zatím je přihlášených asi 30 lidí, mezi nimi i nevěřící (více na www.praha.krestanskesbory.cz).

V Plzni se scházejí v počtu asi 10 lidí v zasedací síni farního úřadu Církve československé husitské. Bratři Staněk a Stožický probírají Markovo evangelium a moderují vzájemné sdílení o textu. O Velikonocích přijelo 22 mladých lidí z partnerského sboru v Bavorsku ke Staňkovým domů a připravovali pozvánky na přednášku T.Graumanna v přednáškové síni Lékařské fakulty v Plzni. Zájem o křesťanskou literaturu stále trvá. Navázali také kontakt s Karlem Řeřábkem z Křesťanského společenství v Plzni, jež stále roste.

Kdyně prožila určitý exodus věřících, jehož příčiny byly rozmanité. Nyní se schází k domácím bohoslužbám rodina Josefa Mikeše a jedna sestra z vedlejší vesnice. Navštěvují také Církev bratrskou v Klatovech, kde mají dobré vztahy. Usilují o oživení domácí skupinky. Podobně jsou na tom ve Strakonicích. Manželé Černí, Haderkovi, Jonovi a několik jednotlivců se scházejí každou 2. a 4. neděli pravidelně v domově důchodců, kam přicházejí i někteří obyvatelé domova. Biblické hodiny probíhají ve čtvrtek v domácnosti, probírají List Galatským. Modlete se za jednomyslnost v metodě misijní práce. O Vánocích rozdávali nabídkové letáky z Nového života (asi 500 ks). Ve Strakonicích rozvíjí svou činnost Apoštolská církev a písecký Elim, kteří přicházejí s novými formami.

V Karlových Varech probíhají bratrská shromáždění dvakrát týdně v prostorách evangelického sboru. Sjíždí se tam věřící z Chodova, z Nejdku a z Ostrova na Ohří. Přímo z Karlových Varů je jen jedna sestra a jeden bratr, který tam zatím bydlí na ubytovně. Nedělních shromáždění se účastní 15 až 20 lidí. Začínají slovíčkem pro děti, zpívají dětské písně a vyprávějí jim příběh. Děti zapojují do bohoslužby i tím, že je nechají nosit košíček na sbírku. Ve středu probíhá biblická hodina, dvakrát do roka pak sborové víkendy. V Abertamech a v Doubí udržují kontakt s dalšími rodinami, s nimiž si každé pondělí čtou evangelium. První středu v měsíci věnují společným modlitbám. Založili si také webové stránky.

Lomnice nad Popelkou byla zastoupena manžely Kolovými, v jejichž domácnosti probíhají bohoslužby ve středu a v neděli (4 až 10 lidí). Středy jsou navštěvovány lépe. Manželé Kohoutovi z Dětské misie nabídli Vlastě Čechové, že jí pomůžou s dětským klubem, svou práci s dětmi začínají v rodině. Z Liberce přišla potěšující zpráva o návratu dvou rodin a konání shromáždění, které vede Josef Hudousek.

 Z Kolína přijeli na společné setkání bratři Marek a Mirek Tomíškovi. Ti se snaží oživit setkání mládeže a připravit v Čechách jedno společné setkání Tmelos Open pro mládež. Na bohoslužbách se tam každou neděli v 8 hodin schází 15 až 20 lidí, včetně dvou dětí. Věřící ze Sázavy se regionálního setkání nezúčastnili.  Shromáždění, jež bývalo v Řevničově, probíhá jen příležitostně. Zato ve Vimperku či Lenoře jsou čtyři rodiny, navštěvované bratrem Vladimírem Pípalem ze slezské Opavy. Vedení  biofarmy, rodinného penzionu a dojíždění za prací do zahraničí jim však neumožňují udržovat s ostatními sbory bližší kontakt. Jsou misijně zaměření a snaží se oslovit okolní veřejnost.

Manželé Křikavovi ze Žamberka informovali o novém místě scházení, které bylo otevřeno v únoru letošního roku v objektu bývalých žambereckých kasáren. Na den otevřených dveří pozvali veřejnost. Vedle pravidelných bohoslužeb (asi 25 lidí) se schází mládež a na 20. června se připravuje Orlická konference. V blízkém Kunvaldu se od roku 2007 schází také skupina vedená bratry Dobiášem a Pípalem.

Myslím, že jste si tímto přehledem udělali obrázek o situaci bratrských sborů v Čechách a najdete nejeden podnět k modlitbám.

Odpoledne jsme vyrazili na výlet. Asi největší skupina se vydala na zbořeniště hradu Sion, poslední útočiště Jana Roháče z Dubé. Nejenže si místo důkladně prohlédla a seznámila se s jeho historií, ale zazpívala si zde také pár duchovních písní. Někteří vyrazili na poznávací cestu k nedalekému letišti nebo do Kutné hory, kde byli odměněni krásnou procházkou historickým centrem, prohlídkou chrámu svaté Barbory či kostnice v Sedlci. V Kutné Hoře strávil poslední období svého života také bratr Karel Kořínek, který se nesmazatelně zapsal do dějin Bratrského hnutí v bývalém Československu.

Večer čekal účastníky víkendového pobytu pořad „Uvolněte se, prosím.“ Danu Píšovi se skutečně povedlo celý večer odlehčit a při tom proniknout do duší zpovídaných hostů: Jana Koliáše, Jitky Píšové a Tomáše Havlíčka. Následné rozhovory se u některých účastníků protáhly až do ranních hodin.

Nedělní bohoslužba začínala v 9 hodin. Otevřelo ji vystoupení dětí a „slovíčko“ sestry Kamily Havlíčkové. Kázání uvedla přečtením textu 15. kapitoly Janova evangelia sestra Pavlína Mikešová a já jsem se pokusil uvést své posluchače do atmosféry závěrečného proslovu Pána Ježíše před jeho odchodem z této země. Hospodinova vinice byla pobořena, neplodných sadů a synagog, jež odmítaly Otcovo zjevení skrze Syna, bylo mnoho. Původní čtenáři Janova evangelia trpěli vyloučením z majoritní společnosti v Malé Asii, ale věřící v ateistických Čechách na tom nejsou lépe. Hlavní myšlenkou kázání bylo: Zůstávejte v Ježíši, milujte se a snášejte nenávist. Ježíš se snažil židy ze zpustlé Boží vinice, Izraele, přesvědčit, že On je tím pravým vinným kmenem. Proto potřebujeme zůstávat v Něm, ve vzájemné lásce a odolávat uprostřed vyloučení a nenávisti. Tak to často prožívali zakladatelé Bratrského hnutí a tak to nyní někdy prožíváme i my. Držme se Ježíše, zůstávejme v Kristu a veďme zápas proti Antikristu v nás samých, v našem nitru, jak to vyjádřil jeden z největších českých náboženských myslitelů středověku, Petr Chelčický a zanechal tak národu velký odkaz. V tomto duchu se nesla i Památka Pána Ježíše, kterou společný pobyt vyvrcholil. Časté slavení Večeře Páně, z něhož čerpáme duchovní posilu, orientaci a motivaci, ostatně zůstává neodmyslitelným výrazem Bratrského hnutí. Tuto tradici rané církve se snažíme k oslavě Pána a našemu užitku podržet.

Příští setkání by se mělo uskutečnit ve stejném termínu, místo zůstává otevřené.

JAREK ANDRÝSEK