Dnes je

Verš pro tento týden

Čakám na Hospodina. Moja duša čaká na jeho slovo. Moja duša čaká na Pána viac ako strážcovia na ráno...

Žalm 130,5-6

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Úvodníky

Církev nebo firma?



Milí čtenáři,

život církve i způsob jejího vedení do určité míry odráží to, co se děje ve společnosti. Ta se, alespoň u nás, za poslední dvě dekády změnila k nepoznání. Lidé ztrácejí víru v budoucnost, cítí se nejistí, společnost se individualizuje a tradiční rodinné vazby se rozpadají. Mění se také vnitřní struktura společnosti, desetina Čechů žije pod hranicí chudoby, sedmdesát tisíc důchodců zápasí s exekucemi, zatímco u mladých (především mužů) nezaměstnanost stále roste. Sociologové popisují naši dobu jako věk nejistoty. Solidaritu nahradila soutěživost, jedinci jsou odkázáni sami na sebe a na své velmi omezené prostředky. Nevíme, jak reagovat na sociální vyloučení a ztrátu lidské důstojnosti. Trh a konzum určují pravidla a to se vkrádá i do církve. Věřící přemýšlejí, zda se jim aktivita v církvi vyplatí, případně jak budou obslouženi. Tento trend však naráží na původní záměr Pána církve, Ježíše Krista, který "nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." (Mt 20,28; Mk 10,45)

Své učedníky vedl k tomu, aby nepropadli pocitu své vlastní důležitosti, když vedou druhé, a byli jako ti poslední, kteří slouží (Lk 22,26). To je samozřejmě diametrálně odlišné chování od současných manažerů, kteří často rozhodují o lidských osudech a moc peněz je někdy drží v pasti sebeklamu a pocitu své vlastní důležitosti. Někteří si dokonce myslí, že si své nemravné platy zasloužili tvrdou prací a zapomínají, jak tvrdá je práce lidí tvořících hodnoty, které pak manažer jen přerozdělí. Ale to je samostatné téma, já jsem jen chtěl poukázat na kontrast mezi vedením firmy a církve. Je to v podstatě jako "nebe a dudy." Jenže když se v kázání ozývá teze, že církev je vlastně jako firma, tak to pro některé lidi přestává být legrace.  

To je jen jeden z důvodů, proč otvírat téma "Manažer nebo správce". Apoštol Pavel označuje vůdce v církvi jako Kristovy služebníky a správce Božích tajemství (1K 4,1-2). Správce duchovních hodnot má věrně zachovávat Kristův odkaz, ten se samozřejmě týká i vedení církve. I to je důvod, proč přirovnání církve k firmě pokulhává. Když spravujeme budovy a nakládáme s prostředky, tak se manažerské schopnosti mohou hodit, vždyť i ony jsou Božím darem církvi. Když však v jednání s lidmi nerozlišujeme mezi firmou a církví, nastávají problémy. Firemní návyky přenášené do komunikace s věřícími mohou atmosféru v církvi otrávit. Jak? Například tím, že člověka nevnímám jako partnera, ale jen jako podřízeného nebo jako objekt marketingu. Tím, že se v pastoraci nenaslouchám, nýbrž uděluji pokyny. Tím, že lidem nesloužím a nemotivuji je osobním příkladem, ale chci je ovládat a manipulovat, abych je dostal tam, kam chci. Je to citlivé téma, ale aktuální a hodné přemýšlení.

Bůh nás obdařil "veškerým duchovním požehnáním" (Ef 1,3), svěřil nám "bohatství slavného tajemství: Kristus ve vás!" (Kol 1,27), to je mnohem víc, než tento věk nejistoty, trh a konzum, nebo snaha vypadat důležitě. Spravujme svěřené bohatství jako duchovní správcové a Bůh pokoje nás posvětí a zachová. On je věrný a my jeho věrnost máme odrážet. Přeji vám, milí čtenáři, inspirující čtení


JAREK ANDRÝSEK

 

Víc k tématu naleznete v rubrice: Téma > Manažér alebo správca



Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | podmínky

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.