Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (16)



Reportér: Našeho dnešního hosta nacházíme uprostřed oslav vítězství nad nepřítelem, který hrozil, že zničí celou zemi. Jenže vy jste ve smutku. Proč?

Neznámý/á: Nemohu se radovat. Ano, Hospodin nás vysvobodil před nepřítelem, ale za jakou cenu?

R: Ale vždyť to bylo skvělé vítězství! Pobili jste sto tisíc pěšáků nepoměrně menším počtem vojáků! Navíc jste dobyli Afek a zajali krále, který vás chtěl zničit...

N: ... a kterého měl náš král zabít jako klatého a ne s ním uzavírat smlouvu! To není důvod k oslavě, ale k žalu.

R: A ví to král, že udělal chybu?

N: Chybu? To není chyba, to je rouhání! Však jsem mu to také řekl.

R: Vy jste mluvil s králem?

N: Ano, poslal mě za ním Hospodin, jenže kvůli tomu musel zemřít můj blízký přítel.

R: Jak to?

N: Hospodin chtěl, abych králi předvedl, čeho se dopustil. A tak mi přikázal, abych řekl svému druhovi: "Zbij mě!" Pak jsem měl jít zbědovaný za králem a vyřídit mu poselství. Jenže můj přítel mě odmítl zbít – prostě to nedokázal. A já jsem mu musel vyřídit slovo soudu, že ho kvůli tomu zadáví lev.

R: Proč ho měl zadávit lev?

N: Protože se vzepřel Hospodinovu příkazu. My jsme proroci a musíme poslouchat Hospodina.

R: A zadávil ho?

N: Ano, ještě toho dne. Netušil jsem, že to tak dopadne, byl bych řekl někomu jinému, aby mě zbil.

R: A přesto jste pak šel ke králi?

N: Jistě, měl jsem úkol a musel jsem ho splnit, jinak by Hospodin poslal lva i na mě. Zbil mě jiný z prorockých žáků, takový nepříjemný člověk, který mě nemá rád. Udělal to tak důkladně, že jsem byl celý od krve. Pak jsem si dal na oči pásku a postavil jsem se na cestu, kudy měl jet král. Když jel okolo, vykřikl jsem na něho, aby se zastavil. Král se skutečně zastavil a já jsem mu vyprávěl, že jsem byl ve válce, kde jsem měl hlídat zajatce. Ručil jsem za něj životem nebo talentem stříbra. Jenže se stalo, že mi zajatec utekl. Zeptal jsem se krále, co tedy mám dělat.

R: A co vám odpověděl?

N: Že jsem si nad sebou vynesl rozsudek sám – samozřejmě musím buď zaplatit tu astronomickou částku, kterou nemám, nebo zemřít.

R: Ale to bylo asi správné rozhodnutí, ne?

N: Jistě, jenže ten příběh byl samozřejmě smyšlený. On se totiž netýkal mě, ale samotného krále. Vždyť jemu Hospodin svěřil toho nejvýznamnějšího zajatce – nepřátelského krále – a on ho nechal uniknout!

R: A pochopil král, že je to o něm?

N: Ano, ale až když jsem se mu dal poznat. Sundal jsem si pásku z očí a řekl jsem mu, že musí zemřít, protože propustil muže propadlého klatbě. A takový člověk patří Hospodinu, o tom nesmí rozhodovat nikdo jiný. Ani král.

R: Co vám král na to řekl?

N: Nic, protože to je zbabělec. Jen se hrozně rozhněval, to bylo vidět. Zrudl a okamžitě tryskem odjel do Samaří. V tom prorockém výroku ale nebylo jen o tom, že musí dát svůj život. Tam bylo i to, že musí dát svůj lid za jeho lid. A tak když tady vidím ty oslavy vítězství, říkám si, jak dlouho se takto budou ti lidé radovat? Vždyť to je tanec nad propastí, do které všichni dříve nebo později spadneme.

R: A nedá se s tím něco dělat?

N: Hospodin se smilovává, ale to by všichni museli činit pokání, museli by zničit všechny modly, které jsou rozesety po celé zemi. A museli by začít brát Hospodina vážně. Jenže na to tento lid není zvyklý. Oni si myslí, že je všechno v pořádku. Vražedné sucho, které nás čtyři roky hubilo, je pryč, země prosperuje. Všichni chodí řádně do svatyně v Bét-elu, a že k tomu ještě uctívají Baale, to nikomu nepřijde divné. Ne, myslím, že tohle se změnit nedá.

R: Děkuji za rozhovor.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 15 zní:
Rachab (Jozue 2 a 6)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.