Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (17)



Reportér: Nebude vám vadit, když se náš rozhovor bude točit kolem vašeho největšího neúspěchu?

Neznámý/á: Bude, ale když už se se mnou někdo baví, stejně nechce slyšet nic jiného.

R: Pro mě zůstává stále největším problémem, kde byl váš manžel, když k té události došlo.

N: A není to jedno? S Velkým Teologem jsem mluvila já, ne on.

R: Vy mu říkáte Velký Teolog? Proč?

N: Protože on přeci ví o Bohu všechno.

R: Myslíte? Ale vás přeci oklamal!

N: Nevím, zda mě oklamal. Mluvil o Bohu tak, že jsem si byla jista jeho znalostmi. Vlastně ani ne znalostmi, jako spíš poznáním. On věděl, kdo je Bůh.

R: Ale vám podsunul lež. Bůh vám přece nic nezakazoval tak, jak to on řekl.

N: Však jsem ho taky opravila, ale není to nakonec jedno, zda vám zakáže všechno nebo jen něco? Tak proč nás udělal tak, abychom byli žádostiví, když nám nakonec to, po čem toužíme, zakáže?

R: Vraťme se k Velkému Teologovi. Myslíte, že Bůh se opravdu bál, že se stanete nesmrtelnými?

N: Proto nás nakonec vyhnal, ne? Slovo „bát se“ zde ale asi není na místě. Spíš to nechtěl. Asi by to pro něj byla komplikace, protože měl jiné plány.

R: Jaké?

N: Nevím.

R: Proč jste poslechla Velkého Teologa?

N: Protože to bylo příjemné. Člověk přece touží po tom, co je krásné a příjemné, ne?

R: A nebála jste se následků?

N: Ne, nemyslela jsem na ně. Bylo to tak vzrušující dělat něco, co se nesmí. Líbilo se mi to. Věděla jsem, že pak bude všechno jiné, lepší. Můj muž to prožil taky.

R: Ale netrvalo to moc dlouho, že?

N: To je mi líto nejvíc – že je to pryč. Najednou jsme si uvědomili, že v sobě máme něco, s čím si nevíme rady. Nevím, co to bylo, ale bylo to hrozné. Schovali jsme se, ale nepomohlo to.

R: Co to bylo? Čeho jste se najednou báli?

N: Nevím, vlastně se nic nezměnilo, ale jakoby mi došlo, kým jsem. Najednou jsem to byla já. Už jsme nebyli součástí vesmíru, přírody, jeden druhého a nakonec i Boha. Byla jsem náhle sama se sebou – a nebylo to moc příjemné.

R: A co Velký Teolog?

N: Mlčel. Jakoby čekal, co bude dál.

R: A Hospodin?

N: Ten se objevil brzy a hned věděl, že se něco stalo. Však jsme se krčili v houští, aby nás nenašel. Myslím, že se všeobecně ví, co nám řekl i to, jak jsme dopadli. Jen se neví, kolik v tom všem bylo najednou bolesti. Proto se na něj zlobím, že to dovolil. Proč nás lépe nechránil? Proč jsme museli žít tak blízko pohromy? Teď je bolest v nás – já v bolesti rodím děti, které se v bolesti zabíjejí. Muž v bolesti sklízí úrodu a všichni čekáme, až nás v bolesti pohltí nicota.

R: Nedal vám Bůh žádnou naději na nápravu?

N: Naději! Co chcete za naději, když se propadnete z největší radosti a krásy do špíny a zmaru? Zpátky cesta nevede a jediné, v co můžeme doufat, je, že se snad našim dětem podaří rozbít ten kruh sobectví a zla. Jenže zatím to vypadá spíš tak, že to zlo ještě rozmnožují.

R: Myslíte, že Bůh nemá žádné plány?

N: Asi má, ale my do nich nevidíme. Ale až jednou někdo zlikviduje Velkého Teologa, třeba se našim potomkům podaří vrátit se tam, odkud jsme my byli vyhnáni. Snad...

R: Děkuji vám za rozhovor.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 16 zní:
Prorocký žák (1. Královská 20, 35-43)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.