Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (20)



Reportér: Jste velekněz, ale mně se zdá, že nejste příliš spokojen s náboženskými  aktivitami svého krále. Proč?

Neznámý/á: Panovníkovi se neodporuje, pokud se nedopouští něčeho, co narušuje základy naší společnosti. Víte, my jsme tady zažili už hodně. Dědeček našeho krále byl tyran a otec našeho krále nebyl lepší. Proto byl také svržen, což nás možná zachránilo před úplnou zkázou. Náš král nastoupil na trůn osmiletý – velmi mladý na to, aby v obtížné vnitropolitické situaci obstál. A počíná si – věru – velmi sebejistě.

R: Podle některých pramenů, které mám  k dispozici, zahájil už ve dvanácti letech náboženskou reformu. Je to tak?

N: Ano, znám ty prameny. Chtějí krále vylíčit jako zbožného muže, proto mluví o náboženské očistě, jako by ji král už jako dítě vyvolal. Neříkám, že to není pravda, král byl díky své matce vždy velmi zbožný. Ovšem  to, čemu říkáme „očista“, nastalo ve skutečnosti až po nálezu knihy Zákona.

R: Tu jste našel vy sám při opravě chrámu?

N: Tak to podávají oficiální materiály. Našli ji dělníci v místech, která byla zaplněna různým harampádím. Chrám totiž stojí už mnoho staletí. Od doby Šalomouna se v něm leccos změnilo. Byly instalovány nové oltáře, archa smlouvy byla umístěna mimo chrám, byl zde postaven posvátný kůl, svoje zvláštní svatyně zde měli Baal, Ašéra, Slunce, Měsíc i některé mocné hvězdy. V chrámovém okrsku byly zřízeny domečky pro zasvěcence bohyně lásky, ve kterých se Ašéřiny kněžky nabízely cizincům. Měli jsme zde zkrátka vše, nač si vzpomenete. Poslední úpravy zde nařídil provést Menaše, ale nebyly dělány příliš kvalitně, takže bylo třeba přistoupit k další rekonstrukci. No a při té příležitosti se vyklízely prostory, které sloužily už léta jako skladiště. A v jedné zadní místnosti na nádvoří pohanů byl nalezen svitek se starobylým písmem. Dělníci mi jej odevzdali a já jsem s úžasem rozpoznal starý opis Mojžíšova zákona.

R: Vy zde nemáte svitky s Mojžíšovým Zákonem?

N: Ne, nemáme, jen nějaké liturgické texty, žalmy a podobně – zkrátka to, co se používá v chrámě. K čemu by byl v chrámě Zákon? Ten má být v královském paláci. Jenže tam není. Kdo by ho četl? Menaše? Nebo Amón? Kde se vzal svitek s Mojžíšovým Zákonem v chrámě, to opravdu nevím.

R: Dal jste svitek králi?

N: No jistě, to je přeci samozřejmé. A ani si neumíte představit, co to v něm vyvolalo. Když slyšel o hrozných kletbách, které Hospodin vyslovil nad lidem, pokud se od jeho Zákona odvrátí, vyděsil se k smrti.Roztrhl si roucho a prosil Boha o milost. Myslel jsem, že to bude jeho poslední hodinka. Nezapomeňte, že je to vnuk strašného Menašeho a syn bezbožného Amóna! Už tak trpěl pocity viny za své předky, ale teď se zhroutil úplně. A když mu prorokyně Chulda potvrdila, že Hospodin to zlo na naši zem opravdu přivede, pominul se úplně. Bojí se, že nás zničí Egypt, stejně jako Asýrie zničila severní království.

R: Jak král na nález knihy Zákona reagoval?

N: Začal doslova běsnit. Likvidoval v celé zemi všechno, co nějak připomínalo modlářství. Jenomže to je stejné, jakoby chtěl odstranit ze země náboženství úplně. Zničil lidem jejich svatyně, posvátná návrší, oltáře. Celá země ho nenávidí. Navíc si začal činit nároky na severní území, které je ale už desítky let asyrskou provincií. Prý zase sjednotí Izrael, jako jeho předek David. Prostě chová se jako blázen.

R: Ale vy jako Hospodinův velekněz byste měl být rád, že konečně očistil zemi od modlářství, ne?

N: Nic neočistil, každý uctívá bohy podle svých starodávných tradic. Jen všechny popudil. Třeba chrám – jen jsme opravili střechy a budovy kolem svatyně, už se začalo s novým bouráním. Navíc zde nemá pomalu kdo sloužit, král vyhání kněží, kteří se zapletli s jinými kulty. Jenomže do toho jsme namočení všichni. Já se ještě bojím toho, že se nám začnou bohové, které jsme přestali uctívat, mstít. Víte, co se děje na východě?

R: A co slavení hodu beránka?

N: No to taky byla akce! „Musíme slavit hod beránka!“ Nikdo to po řadu staletí neslavil a Hospodinu to nevadilo – a teď se prostě musí. A jak! Kdybyste viděl toho pobitého dobytka! Ale to neplatil král ze svého, ze svých stád dal jen to, co uspokojilo pouliční dav. Jinak museli všechen  dobytek dodat velmožové – a my kněží! Byly to tisíce beranů a býčků! Všude byla krev. Do toho Asafovci zpívali slavností sbory – což ovšem už neuměli, čili se vše na poslední chvíli museli naučit. A pak se ještě sedm dní jedly jen nekvašené chleby... Nevím, proč se musí všechno přehánět. Stejně si tím král nikoho nezískal. Jídlem a dary si král sice obyvatelstvo trochu usmířil, ale beztak ho nikdo nemá rád.

R: A jak ho hodnotíte vy?

N: Je to můj král a na veleknězi není, aby hodnotil panovníka. Jedno je mi ale jasné: až tento král nebude, všechno se zase vrátí do původních kolejí.

R: Děkuji vám za rozhovor.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 19 zní:
Jeden z kněží, které poslali z Jeruzaléma za Janem Křtitelem (J 1,19 – 28)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.