Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (22)



Reportér: Dnes se ocitáme uprostřed oslav velkého vítězství. Vy se ale moc neradujete. Proč?

Neznámý/á: A to se mám radovat z toho, že se nám podařilo pobít několik tisíců našich bratří? Že Zikrí zabil královského syna a další judské velmože? Ne, stokrát ne! Spíš bychom si měli sypat hlavu popelem za to, jak nás Hospodin ponížil.

R: Nemyslíte ale, že vám Judu vydal do rukou právě Hospodin? Ta porážka byla tak jasná.

N: Snad ano, ale to neznamená, že musíme judské bojovníky vraždit jako ovce. To volá do nebes! Však jsem to také našim pánům velitelům řekl.

R: A co oni na to?

N: Zastyděli  se a dali mi zapravdu.

R: To snad ne! Chcete mi říci, že vás poslouchali?

N: Nejen to. Když jsem viděl, jak v průvodu vedou do Samaří ty tisíce nebohých zotročených Judejců, zastoupil jsem jim cestu a vyřídil jsem jim Hospodinovo slovo: „Hospodin proti vám plane hněvem!“

R: To měli asi radost...

N: Spíš jsem jim potvrdil, co sami věděli: jsme přeci všichni synové Abrahamovi, jsme bratři! A jak může bratr zotročit bratra? Bůh našich otců ústy Mojžíše něco takového zakázal. A vy si teď vedete tisíce nebohých lidí, abyste nemuseli dřít na polích a měli se dobře? To je přeci hanba! Když jsem pak ještě viděl, jak jsou ti zajatci zubožení a hladoví a že mnozí jsou dokonce nazí, bosí a zranění, bylo mi do pláče. Proto jsem jim řekl: „Dost, tohle dělat nesmíte!“

R: To se ale na vaši stranu musel postavit někdo vlivný, že vás ti vojáci rovnou nezabili.

N: Ano, Hospodin se dotkl srdce Azarjáše, syna Jóchananova, Berekjáše, syna Mešilemótova, Jechizkijáše, syna Šalúmova,  a Amasy, syna Chadlajova, kteří se spolu se mnou postavili proti velitelům. Řekli jim s velkou rozhodností, ať ty zajatce propustí. Z kořisti, kterou vezli vojáci na vozech, nabrali oblečení a obuv pro ty chudáky, kteří neměli vůbec nic. Pak jim dali najíst, napít, ošetřili zraněné a poslali je do Jericha. Ty, co nemohli chodit sami, dokonce naložili na osly a odvezli je tam. Chválil jsem za to Hospodina, protože jinak bychom ke všem svých hříchům přidali ještě tento veliký a hrozný.

R: Vy jste těm velmožům řekl, že to mají udělat?

N: Ne, já jsem vystoupil proti velitelům. Těm jsem řekl, že mají zajatce propustit, protože jinak by to byla veliká vina před Bohem. Zbytek vykonali ti muži, které jsem jmenoval.

R: Jak si vysvětlujete skutečnost, že vaši vojáci byli schopni vzdát se jak zajatců, tak lupu?

N: Sám tomu nerozumím, čekal jsem spíš, že mě zabijí. Ale oni byli hodně zmateni a ve chvíli, kdy proti nim vystoupili ti velmožové, se úplně stáhli. Není divu – byli to ti nejváženější efrajimští starší, proti kterým by si asi netroufl vystoupit ani ten zabiják Zikrí. A pak – věřím, že za tím vším stál Hospodin, který se tentokrát nad námi smiloval. Judu ponížil kvůli jejich modlářskému králi, ale nás se prozatím ujal. Kdo ví, kdy mu ale dojde i s námi trpělivost.

R: Děkuji vám za rozhovor.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 21 zní:
Joáb (1. Královská 2, 28-35)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.