Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (31)

Reportér: Odkud pocházíte?

Neznámý/á: Narodil jsem se v Alexandrii. Moji rodiče byli Židé, ale ne příliš ortodoxní.

R: Kdy jste poznal, že Ježíš je Mesiáš?

N: Před několika lety přišli do Alexandrie známí mého otce z Judska, kteří vyprávěli o muži jménem Jan, který byl pokládán za proroka. To mě hodně zaujalo, protože proroci už několik staletí v našem lidu nebyli. Vyprávěli o tom, že Jan volá lidi k pokání a na znamení nového začátku je křtí v Jordánu. Úplně mi to změnilo život. Do té doby jsem studoval hlavně řeckou filosofii a moudrost starých Egypťanů, ale teď jsem se pustil do čtení Tóry. Nakonec jsem se i já nechal jedním z Janových učedníků pokřtít.

R: Kdy jste se dozvěděl o Ježíši u Nazaretu?

N: To bylo později, už jsem nežil v Alexandrii, ale v Antiochii. Tam jsem se dozvěděl o Ježíši, který byl Janovým pokračovatelem. Nadchlo mě, že s námi Židy Bůh zase jedná, že k nám mluví. Proto jsem začal chodit do synagog a ukazovat svým bratřím, že potřebujeme nalézt vyšší cestu, cestu opravdové Boží moudrosti, jak ji Pán ukázal v Janovi a Ježíši.

R: Jak jste se seznámil s Pavlem?

N: Řekli mi o něm Priscilla s Akvilou, s nimiž jsem se seznámil v Efezu. Ti mi hodně pomohli a vysvětlili mi, že Ježíš není jen druhým Janem, ale že je to Boží Syn, Kristus. Díky nim jsme poznali cestu Páně mnohem hlouběji. Vysvětlovali mi, co věděli právě od Pavla. Čím více jsem toho znal, tím více jsem toužil, aby se to dozvědělo co nejvíc lidí. Proto jsem chodil do synagog a kázal tam. A Pán začal mé práci žehnat, takže v Ježíše jako Pána uvěřilo mnoho lidí.

R: Proč jste odešel do Korintu?

N: Protože jsem slyšel o zmatcích, které tam po Pavlově odchodu panovaly. Zdálo se mi, že bych tam mohl být so platný.

R: A byl jste?

N: Snad ano. Když jsem tam přišel, našel jsem řadu Kristových následovníků, kterým ovšem chyběla hloubka poznání. Neměli pravou moudrost, nechápali, že je třeba pronikat do Božích tajemství. Díky svému vzdělání, kterého se mi dostalo v Alexandrii, jsem věděl, že není tak velký rozpor mezi tím, o čem přemýšleli Platón a další řečtí filosofové, a evangeliem. Jen je třeba pochopit, že ta božská láska, která je pro filosofy nejdůležitější, je ztělesněna v Kristu. A tohle jsem jim začal ukazovat. Snažil jsem se, aby jejich víra nestála jen na několika jednoduchých tvrzeních o Kristu, ale aby měla mnohem hlubší kořeny.

R: Jak na to reagovali Korintští?

N: Různě. Někteří byli nadšeni, protože toužili po hlubším poznání a cesta Páně, jak se s ní dosud setkali, jim připadala příliš jednoduchá. Jiní, zvláště ti jednodušší lidé, se stavěli proti. Prý všechno moc komplikuji a snažím se spojovat nespojitelné. A zase jiní, především konzervativní Židé, tvrdili, že jsem se příliš odchýlil od Tóry. A tak jsem se začal scházet pouze s těmi, kteří chtěli mým výkladům naslouchat. A věřte, nebylo jich málo.

R: Jak na vaše působení v Korintu reagoval Pavel?

N: Pokud je mi známo, Pavel mou teologii respektuje. On je sice jednodušší, nepromýšlí věci tolik do hloubky, ale pokud vidí, že v centru toho, co říkám, je Kristus, je spokojen. Jen mu vadilo, že se Korintští křesťané tak rozhádali a rozdělili na různé skupiny. Podle mě to je přirozené a nedá se tomu zabránit. Důležité je, aby se ty skupiny vzájemně respektovaly a neubližovaly si.

R: Děkuji za rozhovor.

Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?

Sestavil PETR VAĎURA

Správná odpověď na kvíz č. 30 zní:
Elijáš (2. Par. 21,12-15)