Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (32)

Reportér: Země přestála poměrně obtížné období. Jak tuto dobu hodnotíte?

Neznámý/á: Jako čas zkoušek. Znovu jsme si museli uvědomit, že nejsme lid stejný, jako jsou třeba naši sousedé. Jsme lid vyvolený a patříme Hospodinu, i když jsme často žili, jako by Hospodina ani nebylo.

R: V uplynulých letech jste zakusili mnoho těžkého. Jak jste to zvládali?

N: Vždy záleží na tom, jak člověk situaci hodnotí. Naše země na tom byla dlouho velmi dobře. Nechci hodnotit politické vedení, ale byli jsme řadu let bez válek, mohli jsme se věnovat hospodářství, rostl obchod s okolními zeměmi. Jinak to byla katastrofa. Cizinci, kteří nám de facto vládli, způsobili, že se začala vytrácet víra. Lidé ztratili zájem o Hospodina a uctívali božstva naších „mocných přátel“. A pak se začaly objevovat lokální neúrody a hlad, takže člověk viděl, že je najednou na všechno sám.

R: Mluvíte o náboženském úpadku, ale vždyť v Izraeli působí slavný prorok.

N: To je pravda, jenomže málokdo o něm dříve věděl a málokdo ho za proroka považoval. Šířily se zvěsti o tom, že se nebojí mocných lidí, zastává se vdov a že dokonce křísí mrtvé. Jenomže kdo by tomuhle věřil, že?

R: Vy jste tomu věřil?

N: Ne, myslel jsem, že to jsou povídačky bláznivých ženských. Jenomže pak jsem se s tím prorokem setkal osobně – a byl jsem svědkem něčeho, co mě přesvědčilo.

R: Vy jste proroka vyhledal?

N: Ne, stalo se to náhodou. Šel jsem kvůli obchodu navštívit jednoho svého známého a cestou jsem viděl jakési srocení lidí. Tak jsem se šel podívat, co se to děje, a když jsem se dozvěděl, že tam je ten prorok, byl jsem zvědavý a zůstal jsem.

R: A co se dělo?

N: Bylo tam dost lidí a já jsem seděl na kraji, takže jsem moc neviděl. Kolem proroka byli nějací lidé, asi jeho žáci. Rozmlouval s nimi. Pak k němu přistoupil jakýsi člověk a cosi mu podával. Chvíli se o něčem dohadovali a pak začali ti jeho žáci procházet mezi lidmi a rozdávat chléb. Bylo to dost divné, protože to bylo těsně před sklizní a chleba byl velký nedostatek. Říkal jsem si: „Kde berou chléb pro tolik lidí?“ Rozdávali ho tolik, že by tam museli mít vůz plný chleba, aby jim to stačilo. A ten tam nebyl. Ti jeho žáci nosili plné náruče chleba, rozdali je a zase se vrátili k prorokovi. Tam nabrali další chléb a zase rozdávali. Jako by je brali z nějakého podzemního skladu nebo je prorok vytahoval rovnou z pece. Jenomže tam žádnou pec ani sklad neměl, to jsem pak zkontroloval.

R: Kde ty chleby tedy bral?

N: No to je právě divné, že to nikdo neví. Později jsem se dozvěděl, že ten člověk, který za prorokem přišel, přinesl několik čerstvých chlebů a jakési obilí. Ale těch chlebů rozdali desítky nebo snad stovky! Kde je tedy vzali?

R: Vy jste taky dostal?

N: Ano, byl to výborný chléb z ječmene.

R: A máte na to všechno nějaké vysvětlení?

N: Nemám, ale jestliže to byl opravdový prorok, pak se asi stal zázrak. Když byly totiž rozdány všechny chleby, začali mezi námi ti jeho žáci chodit a sbírali zbytky. Rozumíte, děti třeba nedojedly, někomu chleba upadl a podobně. Když to donesli k prorokovi, byla z toho hromada. Pak se prorok postavil a začal volat: „To vše se stalo podle slova Hospodinova, který řekl: ,Budou jíst a ještě zůstane.‘“ A to několikrát opakoval.Rozumíte, jako by tím chtěl říct, že ty chleby rozmnožil Hospodin.

R: A vy myslíte, že rozmnožil?

N: No asi ano, kdo jiný?

R: Co se stalo s prorokem pak?

N: Nevím, někam odešel se svými žáky. Ale on dodnes dělá různé divné věci a zázraky. Naši vládcové ho nemají rádi, protože on se jich nebojí a neposlouchá je. Proto se bojím, že ho jednou zlikvidují. Ale jestli je s  ním Hospodin, tak se jim to nepovede.

R: Vy tedy uctíváte Hospodina?

N: Dnes už ano. Dlouho jsem ho neuctíval, protože jsem nevěřil, že je živý. Pro mě to celé naše náboženství byla jen mrtvá tradice. Ale po té, co jsem jedl chléb, který prorok rozmnožil, jsem nad tím musel přemýšlet a nakonec jsem se k Hospodinu, Bohu našich otců, vrátil.

R: Děkuji za rozhovor.

Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?

Sestavil PETR VAĎURA

Správná odpověď na kvíz č. 31 zní:
Apollos (1. List Korintským 1-4)