Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (4)



Reportér: Dnes je naším hostem žena. Není asi důležité uvádět její jméno. Co je ale nutno říci, je to, že její život úplně změnilo setkání s Ježíšem. Je to tak?

Neznámý/á: Ano, byl to zlom.

R: Vyprávějte nám, jak k tomu setkání došlo.

N: Je to delší historie. Byla jsem už deset let vdaná, ale můj muž mě neměl rád. Byl to obchodník, často býval dlouhé měsíce na cestách a tam míval jiné ženy. Děti jsme neměli a možná proto mnou začal opovrhovat. Modlila jsem se k Bohu, ať můj život nějak změní, protože takhle se mi nechtělo žít. Pak mi zemřela matka a já jsem zůstala úplně sama. Manžel domů skoro nejezdil. Starala jsem se o domácnost, ale neměla jsem nikoho, kdo by mě potřeboval.

R: Žila jste v Jeruzalémě?

N: Nejprve jsme žili v Kafarnaum, ale pak jsme se přestěhovali do Jeruzaléma. No, a to byl vlastně začátek toho všeho. V našem sousedství žila rodina jednoho velmi vlivného farizeje. Byl to neobyčejně zbožný člověk, pořád chodil do chrámu, modlil se dokonce i na ulici. Rozdával hodně milodarů a všichni si ho velmi vážili. Jenže měl syna - asi dvacetiletého. Byl to takový zhýčkaný synáček zbožných rodičů. V noci tajně unikal z domu. Patřil do party několika takových mladíků; pili, zpívali, chodili za děvčaty, co neměly tu nejlepší pověst. Za normálních okolností bych se na něj dívala asi dost kriticky, jenže já jsem byla sama a on za mnou začal chodit. Nejdříve jsme si jen vykládali. Přišel vždycky v noci. Seděli jsme na střeše, koukali na hvězdy a on mi vykládal, co prožívá.

R: To se vám chodil svěřovat?

N: Dá se to tak říct. Zjistila jsem, že ten jeho tatínek zase tak moc svatý není. Prý mu šlo jen o peníze a prestiž, chtěl se za každou cenu dostat do synedria. Nakonec se mu to myslím i povedlo. Marek, tak se ten jeho syn jmenoval, otce nenáviděl. Pohrdal jím za to jeho pokrytectví. Taky proto mu dělal všechno naschvál.

R: A dál?

N: Dál... Při těch našich nočních sedánkách jsme se s Markem velmi sblížili. Přestal dokonce pít a chodit s kamarády na flámy. To už jsem ale byla jeho milenkou.

R: Neměli jste strach, že vás někdo dopadne?

N: Snažila jsem se na to nemyslet. Jenže Marek byl neopatrný. Asi se pochlubil někomu ze svých kamarádů a přes toho se o našem vztahu dozvěděli jeho rodiče.

R: Jak to víte?

N: Jeho otec mě navštívil.

R: A co vám chtěl?

N: Chtěl po mě totéž, co dostával jeho syn.

R: To snad ne! Jak jste na to reagovala?

N: Jak jsem měla reagovat? Vyhodila jsem ho. Vyhrožoval mi, že mě udá, že kazím mládež, ale mě to bylo v tu chvíli úplně jedno. Bylo mi hnusně z jeho pokrytectví, s kterým jsem se poprvé setkala takto přímo.

R: A co bylo dál?

N: Asi za dva dny přišel v noci Marek. Posílala jsem ho pryč, ale on chtěl být se mnou. Byla horká noc a my jsme usnuli na střeše. Probudil mě křik. Do domu vtrhla chrámová stráž a nějací lidé. Marek se ztratil, zato se objevil jeho otec. S ním tam byli ještě nějací farizeové a všichni na mě hrozně křičeli, nadávali mi a vyhrožovali, že podle zákona musím být ukamenovaná. Pak mě zavřeli do vězení, ale asi po dvou hodinách mě vyvlekli ven a táhli mě do chrámu. Cestou se k nám přidávali lidé, takže když jsme dorazili do chrám, byl kolem hotový zástup.

R: Co se dělo v chrámě?

N: Tam seděl ve sloupořadí nějaký učitel, dnes už vím, že se jmenuje Ježíš, ale tenkrát jsem ho viděla poprvé. Kolem něj posedávalo a postávalo poměrně dost lidí. Markův otec mě před toho učitele dovlekl a řekl mu, že jsem byla přistižena při cizoložství a podle Mojžíše bych měla být ukamenována; co prý tomu říká. Ten učitel ani nezvedl hlavu, seděl, mlčel a prstem cosi maloval na zem. Bylo to už trochu trapné, protože všichni čekali, co řekne, a on mlčel. Pak začali pokřikovat, ať odpoví, že to chtějí vědět a někteří se mu dokonce začali posmívat, že je teď se svou naukou o lásce v koncích. Pak se Ježíš najednou zvedl a všichni zmlkli. Bylo to hrozně zvláštní: všichni křičeli a najednou během sekundy tam bylo hrobové ticho.

R: Řekl něco?

N: Řekl jedinou větu: "Ať na ni první hodí kámen ten z vás, kdo je bez hříchu." Pak si zase sedl a dál si čmáral prstem po zemi.

R: No a jak reagovali lidé?

N: To mi řekli až potom ti, kteří u toho byli, protože já jsem tam stála s hlavou sklopenou a nic jsem neviděla. Prý po Mistrových slovech všichni zůstali jako přimrazení. První se vzpamatoval Markův otec. Zahalil si hlavu do cípu pláště, propletl se davem a zmizel. Pak se začali vytrácet další farizeové a když lidé viděli, že už nic nebude, zástup se rozešel. Já jsem se jen modlila. Prosila jsem v duchu Boha o smilování. Pak se ozval ten učitel. Prý kde jsou ti, kteří mě obžalovali? Že by mě nikdo neodsoudil? Jen jsem hlesla, že nikdo. Na to on řekl, že mě neodsuzuje ani on. A pak řekl slova, která změnila můj život: "Jdi a už nehřeš!" Bylo mi, jako by mě polil vařící vodou. Najednou jsem si uvědomila, co je hřích před svatým Bohem. Odešla jsem domů jako v mátohách.

R: Co jste dělala dál?

N: Napsala jsem manželovi dopis a odstěhovala jsem se k sestře do Galileje. Teprve tam jsem se dozvěděla, kdo je ten učitel. Po několika týdnech se tam objevil a já jsem se přidala k ženám, které se staraly o něj i jeho učedníky.

R: Jste teď šťastná?

N: Jsem.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 3 zní:
Urijáš (Jeremjáš 26,20-23)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.