Dnes je

Verš pro tento týden

Buďte si navzájom oddaní v bratskej láske, predbiehajte sa navzájom v úctivosti.

Rimanom 12,10

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Biblické kvízy

Rozhovor s neznámým (8)



Reportér: Doba, ve které jsme se dnes ocitli, není pro Izrael moc příznivá. Nakonec nám to poví lépe náš dnešní host. Mohl byste se nám nejprve krátce představit?

Neznámý/á: Samozřejmě - víte, mě tady všichni dobře znají, protože žiji  zde u Bét-elu už padesát let. Jsem Hospodinův prorok, tedy - vlastně -  byl jsem Hospodinovým prorkem, až do té nešťastné roztržky...

R: Myslíte tím rozdělení království na severní Izrael a jižní Judsko?

N: Ano, to myslím. Šalomounův syn Rechabeám si to vlastně zavinil sám. Vydíral nás, že už se to nedalo vydržet. Takže když pak přišel Jarobeám z Egypta, nebyl to pro něj zas až takový problém strhnout na svou stranu většinu Izraele. Špatné ale na tom bylo to, že náš nový král vybudoval i nové svatyně, abychom už na svátky neputovali do Jeruzaléma. No a jednu z nich zřídil tady, v Bét-elu. Ten nový chrám je krásný, což o to, ale uctívá se tam - socha zlatého býka! A to prý je Hospodin! Rozumíte? Zlatý býk! Jako kdysi za Mojžíše na poušti!

R: A co na to lidi a kněží? To se nikdo nebouří?

N: Ne, jim to vyhovuje! A prosím vás, kněží! Král ustanovil nové kněze, kteří nejsou z pokolení Lévi. A dokonce on sám v té svatyni obětuje! Je to tady jak někde v Damašku!

R: Vy jste přece Hospodinův prorok, to jste mu nic neřekl?

N: Víte, co by se mnou bylo? Dal by mě zlikvidovat. A celou moji rodinu taky. Takovému člověku nemá cenu se protivit.

R: A to k vám Hospodin nepromlouval?

N: Nejdříve ano, ale pak už ne. Proč by taky mluvil, když já jsem mlčel? Tak poslal toho muže z Judska.

R: Jakého muže?

N: Přišel prorok z Judska, který přišel, aby zlořečil oltáři v té naší krásné Bét-elské svatyni. A víte, co se stalo? Oltář se roztrhl a popel z oběti se rozsypal kolem. To byl strašný skandál. Král byl u toho a hrozně se rozčílil.

R: Jak to s tím prorokem dopadlo?

N: To byla scéna! Král se obrátil od oltáře proti tomu prorokovi, vztáhl k němu ruku a zařval na své vojáky: "Chopte se ho!" Jenže jak to řekl, ta ruka mu ochrnula a on ji nemohl přitáhnout zpátky k tělu. V tu chvíli pochopil, že s ním jedná Hospodin a začal prosit toho proroka, aby se za něj modlil. Ten se modlil a král se uzdravil. No říkám, scéna k pohledání! Král byl pak na proroka jak milius, zval ho do svého paláce, chtěl ho hostit, ale on ne, že mu Hospodin zakázal cokoli v tom našem království jíst a pít. A odešel.

R: Vy jste se s ním nesetkal?

N: Já jsem to všechno slyšel od synů. Tak si říkám: toho proroka chci vidět. Osedlal jsem oslici a jedu ho hledat. A víte kde jsem ho našel? Pod posvátným stromem! Tak ke králi na hostinu nejde, ale do ochrany posvátného stromu se svěří! Hm pěkný prorok! Zbabělec to byl.

R: Myslíte, že se bál?

N: Proč by si tam jinak sedal?

R: Třeba to byla jen náhoda.

N: Prosím vás, jaká náhoda, prorok přece musí vědět, kam si sedá. Bál se, tak si pro jistotu odpočinul pod posvátným stromem, protože věděl, že tam se ho nikdo neodváží dotknout. Řekl jsem si, že se na toho ustrašeného proroka podívám blíž. Třeba se něco dozvím i o sobě... Pozval jsem ho do svého domu, aby se u mě najedl a napil.

R: Vždyť to přece měl od Hospodina zakázané!

N: Trochu jsem ho podvedl, řekl jsem mu, že Hospodin změnil svůj příkaz. Bylo na něm vidět, že je rád. On měl obrovský strach z krále, že ho nechá na cestě zabít. To je paradox: Ve svatyni dělá zázraky a pak se takhle bojí!

R: Takže nakonec u vás jedl?

N: Ano, ale dopadlo to s ním stejně špatně. Stalo se něco, co se nestalo už mnoho let. Hospodin ke mně promluvil a já jsem tomu člověku prorokoval, že za to, že porušil Boží příkaz, nedostane se jeho mrtvé tělo do země jeho otců. A představte si, že když šel od nás k hranici s Judskem, napadl ho lev a zabil ho. Přitom osla, na kterém ten muž jel, si ten lev ani nevšiml. Pak je tak viděli nějací obchodníci: mrtvola muže, živý osel a vedle nich sedí lev. Hned jsem se tam vypravil, mrtvolu jsem naložil na osla a pohřbil jsem ho ve svém vlastním hrobě. A můžu vám říct, že mi bylo, jako bych pohřbíval sám sebe.

R: Jak to?

N: Víte, on ten člověk byl asi hodně bojácný. Ale přesto do Bét-elu jel a proti králi i proti té modlářské svatyni prorokoval. Ale pak to na něj dolehlo. Děsil se toho, ža ho král nechá zabít. Proto se uchýlil pod posvátný strom. Tím vlastně podkopal to, co udělal v Bét-elu. A to bylo zlé. Jenže já jsem na tom vlastně úplně stejně. Taky jsem prorok a taky mám strach. Nic jsem neřekl ani proti králi, ani proti tomu hroznému modlářství. Sice mě neroztrhal lev, ale jinak jsem na tom úplně stejně, jako ten muž z Judska. Kdo dnes uvěří tomu, že znám Hospodina a že věřím tomu, že je Panovníkem země i nebes? Nikdo! A tak když jsem toho muže pohřbíval, pohřbíval jsem sama sebe. Svůj prorocký úřad, požehnání od Hospodina a vlastně celý svůj život. A to je všechno.


Kdo je náš neznámý/á a kde v Bibli se o něm píše?



Sestavil PETR VAĎURA


Správná odpověď na kvíz č. 7 zní:
Justus (Skutky 1,22-25)


Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.