Dnes je

Verš pro tento týden

Hospodine... otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.

Žalm 119,18

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Misie a evangelizace

Na cestě za mořským národem



Na prahu velkého úkolu

Je to již neuvěřitelných více než 10 let, kdy jsme poprvé společně vyjeli vstříc našemu celoživotnímu dobrodružství. Byli jsme mladý, ještě bezdětný, manželský pár, který čerstvě absolvoval studia a celou řadu speciálních přípravných kurzů, s obrovskou chutí a touhou po službě Bohu na misijním poli. Služba na překladu Písma do jazyků národů, které ho dosud nemají, pro nás představovala ideální spojení duchovní a praktické práce. Před námi stál velký úkol: nejprve zmapovat dosud nezaznamenaný jazyk, vytvořit pro něj vhodnou abecedu, vydat vůbec první knihy v daném jazyce a vyjít s komunitou na dlouhou cestu růstu v základní gramotnosti, vzdělání a hlavně vzniku prvních překladů Božího Slova.

S podporou českých církví v zádech

Náš odjezd by však zůstal pouze v krajině snů, kdyby se z Boží milosti kolem nás neutvořil nejbližší podpůrný tým, který pomáhal s mnohými detaily. Dále nás zaštítilo naše domácí společenství i misijní organizace, tvořící nezbytnou morální podporu a v neposlední řadě to bylo velké množství přátel misie z celé ČR, bez jejichž finančních darů a vytrvalých modliteb by se celý projekt vůbec nerozjel. Je to pro nás stále velké svědectví o tom, že se české církve, často velmi nepočetné, a jednotliví věřící dovedou sjednotit a se společnou vizí mohou významně přispět k celosvětové misii.

Vstříc javánské kultuře a domorodcům Batuley

Naše první roky v Indonésii znamenaly především nekonečný proces neustálého se učení. Nejprve šlo o oficiální Indonéštinu a porozumění majoritní javánské kultuře. To se odehrávalo v prvním roce v Jakartě. Poté již přišel přesun přímo do oblasti naší dlouhodobé služby – Molucké provincie, a konkrétně na souostroví Aru. Tam jsme se opět museli nejprve pustit do studia tamního obchodního dialektu a hlavně samotného domorodého jazyka a kultury Batuley. Tyto první roky byly asi ty nejvíce dobrodružné. Neustále jsme se vyskytovali, v pro nás nových a pro Evropany exotických, situacích – uprostřed muslimského světa, na tropickém ostrově, s mořským národem. Kromě náčrtu prvního slovníku domorodého jazyka a sběru základních lingvistických dat, byl největším úspěchem právě fakt, jak se nám dobře podařilo sžít s tamním světem a hlavně s místní komunitou.

Rozvojové projekty otvíraly dveře

Naše první dcera se narodila v ČR a my jsme se ke druhému období na našem ostrově již vydali jako „plnohodnotná rodina“. Tak nás alespoň místní vnímali a bylo zajímavé sledovat, jak se jejich postoj k nám také díky dceři zlepšil. Začaly se také zúročovat, v té době již mnohaleté, investice a mohli jsme vidět ovoce, které přináší jenom dlouhodobá rodinná misijní služba. S místní komunitou jsme výrazně pokročili v analýze domorodého jazyka Batuley. Vydali jsme vůbec první pilotní publikace, které se nesmírně osvědčily a byly vřele přijaty. Podíleli jsme se na celé řadě rozvojových mini-projektech, jako byla zdravotnická pomoc či zakládání malých komunitních knihoven. Ačkoliv se jednalo pouze o „doplněk“ k hlavním cílům, byly vždy vděčně přijaty a otevíraly dveře k cíli naší služby. Tím byl začátek samotných překladů prvních částí Písma.

Poslouchali a plakali

S ohledem na místní situaci a kulturu, kde se informace téměř výhradě předávají ústním podáním (nikoliv psanou formou), jsme začali s přípravou první série překladů biblických příběhů určených právě pro ústní předání. Dodnes je pro nás nezapomenutelný zážitek, když jsme slyšeli svědectví o pláči lidí, kteří poprvé slyšeli Boží Slovo ve svém jazyce.

Větší rodina, více projektů a radosti

K narození syna Tobiáše jsme se také vrátili nakrátko do ČR. A poté se opět vydali do Indonésie, tentokráte však do provinčního hlavního města Ambonu, odkud jsme mohli lépe realizovat naše rozšířené zodpovědnosti na projektech napříč již celou provincií. Na tomto místě naše děti také našly lepší zázemí pro své zdravotní a školní potřeby. A tak po mnoha letech, nesmírném úsilí, nemálo starostech a bolestech, nastalo období skutečné sklizně. Vstoupili jsme do odměňující produktivní fáze, kde jsme mimo jiné stáli v závěrečné fázi řady projektů u vydání částí Starého a Nového zákona. Není radostnějšího momentu, než když dopluje loď s nákladem čerstvě vydaných Biblí, které jsou prvním Písmem pro daný jazyk vůbec. Otevřely se nám také doširoka dveře využití moderních mobilních technologií, které se s překvapivou rychlostí šíří a využívají i na těch nejizolovanějších místech.

Základní kámen položen

Nezapomněli jsme však nikdy na „náš původní kmen“ a tak bylo pro nás všechny velkým milníkem vydání formálního gramatického popisu jazyka Batuley. Touto odbornou publikací se doslova zhmotnilo naše letité úsilí a především se položil základní kámen veškeré další překladatelské práce v budoucnu.

Vděčnost za výsadu

Někdy nás osobně bere úžas nad tím velkým privilegiem, že jsme se stali součástí něčeho tak významného. My, kteří jsme kdysi Boha neznali, ale byli jím nalezeni, můžeme společně s malou českou církví předávat Boží Slovo lidem na opačném konci světa, kteří je slyší poprvé ve srozumitelném jazyce. Není to skvělé? Děkujeme proto všem, kteří nás věrně po dlouhá léta provázejí a jsou nedílnou součástí této misijní služby. Všechna sláva pak patří Bohu v našem dobrém Pánu Ježíši Kristu.


Vaši JAKUB a BARBORA PSZCZOLKOVI

spolu s dětmi SÁROU a TOBIÁŠEM




Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.