Dnes je

Verš pro tento týden

A tak kto vie dobre robiť a nerobí, má hriech.

Jakuba 4,17

Čtení pro dnešní den

Rubriky



Rubrika: Příběhy ze života

Poslední slovo má Ježíš

Od neporozumění téměř k tragédii



Dušan Dadák se jako distributor literatury křesťanského vydavatelství Návrat domů setkává se spoustou lidí, kterým slouží nabídkou knih nebo rozhovorem. Vedle toho však v rámci své práce už několik let pomáhá lidem se začleněním do společnosti tím, že nabízí místo asistenta. Dušanovi to občas usnadní práci a lidé, kterým pomáhá, se učí novým dovednostem, cestují a získávají praxi. Zároveň jim prakticky pomáhá se zvládáním jejich životních těžkostí. V kontaktu s těmito lidmi prožil Dušan i následující životní zkušenost:

Podobně jako v případě několika předchozích Dušanových spolupracovníků našel svou cestu ke Kristu i mladý Rom, o němž je tento příběh. Uvěřil v Boha a ve svém duchovním vývoji postupně prožil několik zklamání, která jeho vztah s Bohem poznamenala. Mladý muž očekával, že Ježíš Kristus bude naplňovat jeho potřeby podle představ, které o něm měl, ale nestalo se tak. Je pochopitelné, že očekávání mladého Roma nemohl naplnit ani Dušan.

Určitou dobu se spolu neviděli a pak zazvonil ve skladu, kde Dušan pracoval, zvonek. Dušan šel otevřít a u dveří uviděl známou tvář. Zarazil ho však její zvláštní výraz, který předtím nezaznamenal. V té chvíli se na motorce přiřítil Mirek, jiný z Dušanových spolupracovníků. Když mladík Mirka uviděl, dal se na útěk. Obě reakce spolupracovníků, totiž neočekávaný úprk prvního i náhlý příjezd druhého, Dušana překvapily. Zeptal se tedy Mirka, který před ním zůstal stát: „Co tu děláš?“ Mirek odpověděl: „Dostal jsem pokyn, že mám za tebou okamžitě přijít!“ Ani Mirek ani Dušan však nevěděli proč.

Později se Dušan s Romem, který se tak náhle objevil a opět zmizel, setkal znovu. Přišel se Dušanovi omluvit a vysvětlit mu své chování. V pokání před Dušanem vyznal: „Měl jsem pod mikinou připravený nůž a chtěl jsem ukončit tvůj život.“ Důvod? Frustrace z vlastního života a žárlivost na Dušanův „úspěch“.

Pro Dušana to byla cenná životní zkušenost. Uvědomil si, že mu Bůh zachránil život, když poslal či vypudil Mirka, aby svým náhlým příjezdem zabránil tomu nešťastníkovi v zamýšleném činu. Bůh rozhoduje o tom, jak a kdy nás odvolá ze života. S každým z nás má zde na zemi svůj záměr.

Tato živá zkušenost nás zároveň vyvádí z teoretizování o Bohu. Ukazuje totiž, že On skutečně jedná. Je paradoxní, že živého Ježíše můžeme někdy zažít právě v okamžicích přibližující se smrti. Nakonec okomentoval Dušan své vyprávění krátkou větou: „Poslední slovo má přece jen Ježíš.“


Zpracoval JAROMÍR ANDRÝSEK



Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se

xTento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.