Rubrika: Rozhovory 

Limity - omezení nebo výzva?

V polovině srpna 2014 (9.-16.) pořádal tým Komunitního centra Mojská svůj první příměstský jazykový kemp nazvaný Fulhaus. Jedním z lektorů byl Matt Ferguson, který jako rodilý mluvčí plnil roli lektora a sportovního instruktora. Kromě angličtiny totiž vyučoval i pravidlům softballu. Matt pochází z Atlanty v Georgii (USA), je mu 37 let a léto trávil v naší zemi už po osmé. Celkem už působil na 15 různých kempech, jako lektor angličtiny, sportu nebo hudby. Rozhodl jsem se mu položit několik otázek, abych čtenářům přiblížil jeho misijní působení v naší zemi.

Matte, řekni nám, prosím, něco o svém povolání ke službě, kterou v Česku děláš.

Když jsem v roce 2010 strávil tři měsíce v České republice, necítil jsem od Boha povolání, abych se do Česka přestěhoval a pracoval zde jako misionář, tak říkajíc na plno. Mluvil jsem tehdy s některými americkými misionáři v Česku a ptal se jich, jak bych mohl lidem u vás nejlépe posloužit, budu-li většinu roku trávit v USA? Bylo mi řečeno, že je velká potřeba týmů z Ameriky, které by pomáhaly s anglickými kempy. Rozhodl jsem se tedy, že budu pracovat jako misionář na plný úvazek pro krátkodobé nasazení v různých zemích. Má první cesta v mém novém "podnikání", které jsem nazval The English Connection, proběhla v létě roku 2011 a bylo to poprvé, co jsem spolupracoval s vaším Křesťanským sborem v Českém Těšíně na kempu STAN. Letošní návštěva je mým třetím návratem k vám a s nadějí plánuji i další cestu v budoucnu.

Jak se díváš na hranice či překážky ve svém životě? Vnímáš je jako omezení nebo jako výzvu?

Obyčejně se na překážky dívám jako na výzvu než jako omezení. Zvlášť mám rád, když mi lidé říkají: "Tohle nejde!" Dává mi to ještě větší motivaci, abych to udělal. Pokud mě něco limituje, pak je to má postava, nejsem totiž zrovna nejvyšší. Mám rád basketbal a čím jste vyšší, tím je ta hra obvykle pro vás jednodušší. Nenechal jsem se však tímto omezením od hry odradit. Dokonce se mi podařilo velmi těsně vyhrát finálový zápas mého týmu, když se mi do koše podařilo doklepnout závěrečný hod našeho nejlepšího střelce.

Matte, většina lidí touží žít svůj sen. Jak je to vlastně s tebou a tvými sny v reálném životě?

Pro mě je skutečnost, že naplňuji povolání, které jsem od Boha přijal, vlastně mým snem. Když se mě lidé ptají, jak se mi vede, odpovídám: Jako ve snu. Někteří lidé mají nereálné sny, jejichž naplnění nemohou nikdy dosáhnout. V Americe používáme rčení "americký sen", což znamená: Tvrdě pracuj a prožiješ život v hojnosti a pohodlí. Ale můj sen není typicky americký. Mým snem je sloužit Bohu v podmínkách či okolnostech, které připraví a toho se dosahuje lehce. Jednoduše říkám ano, když mě On vyzve, abych šel. Nestarám se o pohodlí a majetek a tak cestuji světem a sdílím evangelium. Tento rok mám být v Guatemale, České republice, Estonsku a Turecku. To je má práce, abych navštěvoval všechna ta místa. Je to práce z říše snů.

Určitě to není vždy jednoduché. Kde k tomu bereš sílu? Co tě posiluje?

Vést takový život, to povolání snů, mohu jenom proto, že mě k tomu zmocňuje Bůh. Před několika lety mne ani nenapadlo, že budu šťastně žít sám ve svých 37 letech jako single bez vlastní rodiny. Ale nyní, když jsem přijal povolání a zodpovědnost, umožňuje mi to jít za různými "sny". Ten, který jsem přijal od Pána, jsem podřídil Jemu a Jeho vůli. Ne vždy se mi chce následovat Jeho plán pro mne, někdy si myslím, že mé plány jsou lepší. Měl jsem například plán A, avšak  následovat Boží vůli byl můj plán B. Chtěl jsem být hvězdou v oblasti hudby, vydělat si spoustu peněz a být slavný. Jenže to nebyl Boží plán pro mne, alespoň ne ta cesta, jakou jsem si představoval. Ale plán B byl vždy Božím plánem A pro mne. Jsem rád, že jsem od něj přestal odbíhat. Nyní cestuji světem a muzicíruji. Bůh můj sen přeformoval ve svůj a pro mne a můj život to nikdy nemohlo být lepší.

Matte, ale jak tě tak sleduji, tvůj život určitě není jen o splněných přáních. Řekni, co tě limituje a stává se ti to výzvou?

Tento sen určitě není bez výzev. Je těžké tolik cestovat úplně sám. Chybí mi rodina a přátelé, kteří zůstali doma a já zase chybím jim, ale všude, kam přijdu, získávám nové přátele. Musím také získávat sponzorské dary od přátel a sborů, které mi důvěřují a věří povolání, které jsem obdržel, abych je konal. To je ta část mé práce, která se mi příčí, ale umožňuje mi dělat to, co mám rád. Ve skutečnosti jsem v průběhu roku dost omezený financemi. Nepracuji s rozpočtem, jaký bych si pro svou službu představoval. Někdy musím odmítnout věci, které bych dělal rád. Přál bych si je přijmout, ale nemám dostatek zdrojů pro takové projekty. Ale přijal jsem to jako výzvu, abych rostl v oblasti víry a spoléhal, že se o to Bůh postará. Žiju z každodenní many, aniž bych měl nějakou rezervu v bance, ale On mě doposud nenechal padnout a také nenechá.

Matte, na závěr bys mohl našim čtenářům říct něco o tvých budoucích snech.

Mé sny o budoucnosti určitě zahrnují přání oženit se a mít vlastní rodinu. Většina mých přátel doma je ženatých/vdaných a mají děti, jejichž věk je blízký účastníkům kempů, kterým na svých cestách pomáhám. Doufám, že jednoho dne budu mít partnerku, která se mnou bude stát v mé službě a cestovat, ale v současnosti se tím nezaměstnávám. Bůh pro mě jistě připraví tu "pravou", v pravý čas a do té doby budu pokračovat v tom, co dělám teď. Mám to rád a jsem vděčný, že jsem zažil tolik různých podob Boží církve zde na zemi.

S MATTEM FERGUSONEM
rozmlouval JAROMÍR ANDRÝSEK

Matt Ferguson v Turecku

Matt Ferguson při službě dětem v Guatemale