Rubrika: Téma > Manažér alebo správca

Čiňme si mamonem přátele pro věčnost

V Bibli existuje celkem hodně podobenství o penězích. Vybral jsem jedno, o kterém se moc nemluví. Nicméně je to podobenství, kterým nám Pán ukazuje, jak co nejlépe "naložit s mamonem", který nám Bůh, jako manažerům, svěřil k podnikání. Přečteme si text z podobenství O nepoctivém správci, zapsaný v evangeliu podle Lukáše 16,1-13:

"Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem. Zavolal ho a řekl mu: ‚Čeho ses to dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.‘ Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mne můj pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím. Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!‘ Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.‘ Pak řekl druhému: ‚A kolik jsi dlužen ty?‘ Odpověděl: ‚Sto měr obilí.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.‘ Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla. Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků. Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké. Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek, kdo vám svěří to pravé bohatství? Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří? Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.“

Jak si zajistit budoucnost?

Máme tady velice bohatého člověka, tak bohatého, že už neví, co s penězi. Najde si tedy manažera, který se bude o jeho majetek starat. Nastal ovšem problém a začalo prosakovat, že při volbě manažera neměl šťastnou ruku. A tak náš movitý vlastník pozve manažera na kobereček a dá mu vyhazov. Ten se ještě snaží uzavřít všechny záležitosti a předat majiteli co nejdřív potřebné materiály, účetnictví a nevím co všechno. Cítí, že mu teče do bot, ale má ještě příležitost manévrovat a hledá, co by podnikl. Horečně přemýšlí a uvědomí si, že je tu možnost, jak si zajistit budoucnost. Zavolá si všechny dlužníky a začne jim snižovat dlužní úpisy. Přijde první a slyší otázku: „Tak kolik toho dlužíš?“  „Sto věder oleje,“ zní odpověď. „Hm, to je hodně co?“, slyší z úst věřitele. „No to rozhodně, vůbec nevím, jak to zvládnu.“ Manažer se zamyslí a říká: „Možná, že by to šlo nějak vyřešit, vezmi tu starou směnku a sniž ji na polovinu.“ „Opravdu na polovinu?“, ptá se dlužník nevěřícně. „Opravdu na polovinu," zní z úst manažera. Dlužník je u vytržení, má skvělý den, jeho dluhy se rázem snížily o polovic. Když spolu vše sepíšou, šťastný dlužník pomalu odchází a přitom se obrátí na manažera se slovy: „Díky. No a co můžu já udělat pro tebe? Kdybys něco potřeboval, dej mi vědět.“ Manažer se šibalským úsměvem povídá: „Dobře, ozvu se ti.“ A pak si zavolá dalšího a celé se to opakuje. Když je se vším hotov, jde, celý nervózní, za svým šéfem, aby mu předal účetnictví. Když vchází do jeho kanceláře, šéf stojí a tleská mu, naprosto překvapenému manažerovi sděluje: „Tak to se ti opravdu povedlo, to bych do tebe nikdy neřekl.“ Chválí ho za to, jak využil vcelku omezených možností, aby si zajistil svou budoucnost.

Co s tou podivností?

Teď se tak trochu dostáváme na tenký led, musíme rozluštit co s tím? Jak to poselství biblického textu vlastně aplikovat? Podobenství většinou vymezuje některou z rolí posluchači. Ježíš v nás svým podobenstvím vyvolává otázky. Pokud se mám ztotožnit s rolí manažera, pak šéfem, který mu svěřuje svůj majetek, je sám Bůh. Není to nějaké divné, když chválí toho nepoctivce? Ježíš, ale vysvětluje. Lidé jsou často schopni úžasné tvořivosti a skvělých nápadů, když jde o to, jak si zde na zemi zajistit svou budoucnost. Jistě jste o spoustě z nich slyšeli, ať už o poctivých či nepoctivých. Podobenství má většinou jedno centrální sdělení. V tomto případě, si má posluchač vzít příklad a myslet svou budoucnost. Když Ježíš chválí manažerovo nepoctivé jednání, vyzdvihuje především jeho milosrdné zacházení s dlužníky svého Pána a vytváření si přátel, kteří jsou důležití pro jeho budoucnost.

Tím se dostáváme k tomu podstatnému. Máme být dobrými manažery, kteří využijí svěřených prostředků a možností, aby získali něco podstatného. Dobrý manažer zaměřuje své počínání na vytvoření zisku. A všichni také tušíme to, co si čteme u Kazatele (5:14):  "Jako vyšel z života své matky, nahý zase odchází, jak přišel, a za svoje pachtění si nic neodnese, ani co by se do ruky vešlo." Peníze si tedy do nebe neodneseme. Ve svém podobenství však Ježíš říká naprosto překvapivou věc: můžeme použít své peníze a majetek k tomu, abychom si s sebou na věčnost přece jen něco odnesli. Jinými slovy, můžeme využít všeho, čím zde na zemi díky Bohu disponujeme, a získat něco, čeho si Bůh velmi cení.

Investice do vlastní budoucnosti

Můžeme použít majetek, prostředky a všechno, co máme, takovým způsobem, který rozhodne o budoucnosti nás samých i lidí, kteří žijí kolem nás. Až se pak jednou ocitneme v nebi, budou tam třeba lidé právě kvůli tomu, jak jsme naložili s prostředky, které nám Bůh svěřil. Používejme věci, které jinak mají cenu jenom tady na zemi a jenom na chvíli, k tomu, aby měly cenu věčně.

 Představte si, že jednou přijdete do nebe a tam k vám přistoupí nějaký člověk a řekne: „Ahoj, já jsem Pavel a jsem tady díky tobě.“ Vy se zamyslíte a zeptáte se ho: „ My se známe?“ A on řekne: „Ne, nikdy jsme se neviděli. Ale kdysi dávno, když děti z vašeho sboru jely v létě na pobyt, tak ty jsi půjčil svoje auto a já jsem díky tomu mohl jet, protože jinak už nebylo místo. To bylo poprvé, co jsem se setkal s křesťany.“ Nebo přijde za vámi někdo jiný a řekne: „Kdysi jsem byl několikrát u tebe na zahradě, když jsi ji půjčil lidem ze sboru ke grilování.“ Klasickým příběhem, který koluje po sborech je příběh o vojákovi, který přijde náhodou do shromáždění, protože nemá co dělat. To ho nijak nezaujme, ale když odchází, zastaví ho u dveří nějaká babička a dá mu buchty. To ho zaujme na tolik, že přijde znovu, až se nakonec stane křesťanem. Vezměme si příklad z nepoctivce, který využil darovanou příležitost, jak nejlépe uměl a mohl. Využijme i my svůj majetek způsobem, jaký naznačuje Ježíšovo podobenství: čiňme si přátele pro věčnost.

Mamon jako dočasně svěřený dar

Nakonec pojďme přemýšlet konkrétněji, co to všechno pro nás znamená. Vezměme to hezky od začátku. Zkusme odhlédnout od většinového pohledu na naše peníze a vnímejme je jako dar. Bůh je ten, kdo je vlastní a nám je jen na určitou dobu svěřuje. Někteří z nás jich mají víc, někteří míň. Všichni je ale máme a všichni máme být za co vděční. Je to pro mě něco, co si uvědomuji velice často a děkuji Bohu za to, co mi svěřil. Není toho málo a není to samozřejmost.

 Posuňme se kousek dál. Bůh nám svěřil svůj majetek a my se o něj máme starat. Je-li v Bibli kolem 2300 veršů o penězích a majetku, pak je to určitě dobrý důvod k tomu, abychom se od Boha učili, jak se o jeho majetek starat. Je to důležité. Nepoučíme-li se od Boha, jsou tu zástupy lidí, kteří jen čekají na to, aby nám "správně poradili." Lidé v obchodech, na ulicích, po telefonu - ti všichni nejlépe vědí, jak naložit s našimi penězi.  

Jak se tedy starat o to, co nám Bůh svěřil?

Starejme se jako dobří manažeři. Způsoby jsou špatné, dobré a pak jsou ty nejlepší. Ty, které vedou k tomu, že si člověk udělá přátele pro věčnost. A tady už to chce notnou dávku tvořivosti, protože každý má jiné možnosti. Něco už jsem říkal, máte auto, které může občas posloužit? Zahradu? Teď se budou rozjíždět skupinky, co zkusit nabídnout svůj domov a hostit takovou skupinku. Dát klukům fotbalový balon, aby si mohli zahrát. Cokoliv vás napadne. Využijme to, co máte, nejlépe jak to jen jde.

Kazatelem CB Bedřichem Smolou se nechal inspirovat

MILAN ANDRÝSEK